Pavel Opl: Obrovské zklamání z vývoje v naší zemi po roce 1989

04.05.2017 15:37 | Zprávy

Téměř 28 let od sametové revoluce (já v roce 1989 maturoval) bohužel nelze jinak, nežli konstatovat, že se sice mnohé změnilo k lepšímu, bohužel většina z toho obrovského, celospolečenského očekávání, se nenaplnila.

Pavel Opl: Obrovské zklamání z vývoje v naší zemi po roce 1989
Foto: Archiv autora.
Popisek: Pavel Opl.

Děti chodí do škol všech typů stále déle, ale na úrovni jejich vyšší vzdělanosti se to neprojevuje.

 Mladí lidé po škole mají obrovský problém s uplatněním na trhu práce a je jim již v průběhu studia "kladeno na srdce" ať jdou na zkušenou do ciziny a nejlépe, ať se domů již nevracejí. 

Střední generace, na kterou je kladen nejvyšší tlak ve smyslu starosti o dorůstající děti a současná péče o stárnoucí rodiče a přitom musí v práci čelit dalším a dalším nesmyslným "rádoby" kvalifikačním požadavkům, tlakům na stále vyšší pracovní výkon, neadekvátní platové ohodnocení a strach z možného propuštění s ohledem na věk. 

Senioři, kteří po celoživotní práci živoří ze svých nízkých penzí, přitom je zřejmé, že prostě již nemohou dále a více pracovat, k tomu dost často problémy v rodinách, ztráty celoživotního partnera a jejich vytržení z rodinného zázemí. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Můžete být víc konkrétní?

Jak nám chcete pomoci zvládnout rostoucí životní náklady a rozhýbat naši stagnující ekonomiku? Přijde mi, že toto vlastně motto nebo slib je vlastně spíš klišé, že to tvrdíte všichni a naše situace se nelepší, spíš naopak. A bylo tomu tak i když jste byli ve vládě.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Už to tady jednou bylo. Jak to, že jsme na to zapomněli?

11:24 Jiří Weigl: Už to tady jednou bylo. Jak to, že jsme na to zapomněli?

Denní glosa Jiřího Weigla