Pandemie jako taková je zjevně nástrojem možné změny a šance na programy a projekty, jejichž realizace by trvala léta, se může začít realizovat v rámci změn ihned. Zároveň z pohledu různých investorů a ekonomů pandemie zakryla základní problémy restrukturalizace států a mnohých firem. Letos v lednu se tedy sešli vedoucí představitelé podniků, vlád a občanské společnosti, aby řešili nejnaléhavější problémy roku 2021 a následujících let. Nasazení vakcín dosud nezastavilo celosvětovou pandemii a díky projekcím o změně klimatu by se COVID-19 mohl zdát jako menší incident. Vedoucí pracovníci mohou začít hledat společnou půdu potřebnou k budování smysluplné globální spolupráce provedením následných kroků. Zatímco debaty se soustředily na reakci výš uvedených skupin na krizi COVID-19, objevila se klíčová témata, jak realizovat skutečnou mezinárodní spolupráci. Příkladem je nalezení společné řeči mezi Si Ťin-pchingem, Emmanuelem Macronem a Vladimírem Putinem, které se může zdát nemožné, nicméně každý z nich v rámci jednání zdůrazňoval, že je důležité postavit člověka do středu úsilí o globální spolupráci. Tedy člověka jako nástroj takové spolupráce. Zaznělo také, že být zemí s liberální demokracií neznamená, že byste neměli spolupracovat se zeměmi, které nesdílejí stejné hodnoty. To se však často děje. To ale neznamená, že by takové demokracie měly při jakémkoli jednání ignorovat zásady, jako jsou lidská práva a svoboda projevu, ale spolupracovat, oslovovat, rozumět a spolupracovat.

Podle pana Berna, generálního tajemníka Civicus, vstupujeme do desetiletí netrpělivosti. Dvacet pět procent lidí není schopno uplatňovat své svobody, což vytváří davy, kterým by se mohly věnovat transparentní vlády ochotné zapojit se do skutečného dialogu. Navzdory velmi odlišným domácím diskurzům by rezonovala otevřenost a pokora jako stěžejní principy pro dosažení globální spolupráce.