To je ovšem škoda. Řecké volby totiž odrážejí vývoj, který – jako model – může potkat všechny země EU, především ty malé a střední. Tedy i Česko.

Tyhle volby v Řecku znamenají jedno z největších vítězství zavedeného evropského liberálního řádu od začátku světové finanční a poté ekonomické krize v r.2008. Tedy za posledních 10 let.

Řádu, který se hroutí a který horečně hledá východisko z chaosu a zmatku do něhož se sám dostal.

K volebnímu vítězství evropského liberalismu v Řecku došlo v době kdy je zřetelně vidět nezbytnost zásadních změn ve fungování EU, celé Evropy, ale i národních států. Výrazné vítězství Mitsotakisovy Nové demokracie je přitom vším jiným než odrazem pochopení potřeby dělat věci jinak, dělat věci nově. Je návratem do minulosti (stejně jako třeba složení nové Evropské komise).

Osud řecké Syrizy ukazuje, že výsledky voleb či referend pro skutečnou politiku v EU moc neznamenají. Západ v Řecku prokázal schopnost zcela „vygumovat“ výsledky voleb (referend) a radikálně levicového Šavla rychle předělat na hodného liberálního Pavla. Přitom nejde jen o Řecko. Už nějaký čas jsme svědky, jak se cílem analogického pokusu stává terč mnohem, mnohem větší – Velká Británie. Brusel vede dílo k tomu, aby Britové vyhlásili nové referendum o EU a v něm se „polepšili“.