Senátní návrh z pera senátora Valenty je postaven na tom, že některé provozovny a některá další zařízení, by neměly mít ze zákona povinnost, platit za užití hudby a audiovizuálních děl vlastníkům těchto práv. Tedy autorům, hudby, textařům, interpretům, muzikantům, hercům, scénáristům nebo režisérům, ani vydavatelům, kteří do výroby díla vložili vlastní peníze.

Odměny pro nositele práv duševního vlastnictví v ČR jsou ve srovnání s dalšími státy Evropy několikanásobně podhodnoceny při srovnání ve vztahu k hrubému domácímu produktu. I přes to přichází senát s úpravou novely, která by znamenala razantní snížení odměn pro majitele práv a dále:

Zásah do osobnostních práv a soukromého vlastnictví. Zásah do mezinárodních smluv v rámci Evropy i světa. Zákonem nařízené snížení odměn pro majitele práv v soukromém sektoru. Narušení podnikatelské svobody a vztahu mezi majitelem díla a jeho uživateli. Rozjetí tisíce soudních sporů, které by okamžitě zahltily naše soudy. Novela by ochromila práva autorů, interpretů, herců a dalších majitelů v oblasti duševního vlastnictví.

Duševní vlastnictví, tak jako osobní vlastnictví, je základem kulturní společnosti a nesmí být oklešťováno jakoukoli zájmovou silou. Schválení tohoto návrhu by vyvolalo pošlapání těchto zásad a vyvolalo by tisíce soudních sporů, narušilo uzavřené mezinárodní smlouvy a vystavilo Českou republiku i mezinárodním soudním sporům.