Emeritní prezident Václav Klaus má jako jediný z potenciálních antiglobalistických kandidátů dostatečnou politickou zkušenost, strategické myšlení, energii, tah na branku a charisma – ale také přístup do sdělovacích prostředků a k potřebným finančním prostředkům.

Logicky se tedy nabízí jako silný kandidát. Mnozí s ním v něčem nesouhlasíme a něco mu zazlíváme, ale tak tomu bylo i s Milošem Zemanem. A nakonec je v celku dobrým prezidentem. Rozhodně mnohem lepší než kdokoliv z jeho protikandidátů v první i druhé prezidentské volbě.

Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že Václav Klaus může být spíš tichým esem Petra Pavla. Dokáže porazit všechny vlastenecké kandidáty, nedokáže však obstát proti reprezentantovi globalistických kruhů.

Miloš Zeman porazil mimořádně slabého Jiřího Drahoše o 150 tisíc hlasů, tedy poměrně malým rozdílem. Demografické trendy přitom pracují v neprospěch vlasteneckého kandidáta. Zemanovských voličů umírá více než kolik drahošovských se stěhuje do ciziny. Kandidát Klaus si nemůže dovolit ztratit ani malou skupinu těch, kteří hlasovali pro Zemana.