Petr Hampl: O potravinách a volném trhu

14.07.2020 17:04 | Zprávy
autor: PV

Tak máme za sebou diskuzi o povinné potravinové soběstačnosti. V parlamentě hlasovali o nařízení, podle kterého měla být naprostá většina potravin v našich obchodech z naší produkce.

Petr Hampl: O potravinách a volném trhu
Foto: Archiv PH
Popisek: Sociolog Petr Hampl

Rozložení pozic v debatě bylo přesně takové, jaké se dalo čekat. Na jedné straně ti, pro které potraviny představují podstatnou část výdajů domácnosti. Tedy chudší lidé. Ti potřebují jistotu, že jídlo bude, že bude v nejbližší prodejně a že cena nebude příliš kolísavá. Když se ztrojnásobí cena rajčat, můžeme na čas přejít na zelí. Ale poradit si takhle s bramborami je obtížné, a s chlebem nemožné. Takoví lidé tedy preferují soběstačnost. Třeba i povinnou soběstačnost.

Na druhé straně jsou ti, kteří vydělávají tolik, že výdaje za potraviny jsou pro ně zanedbatelné, a není pro ně obtížné nakoupit v cizině.

Proti povinné soběstačnosti bylo i sdružení drobných zemědělců, ale to je záhada jenom na první pohled. Mnoho malých farem produkuje biopotraviny, což je luxusní zboží určené převážně to nejbohatší klientelu (většina si tím jenom přilepšuje vedle nákupů v hypermarketech). Potřebují své bohaté zákazníky, a často od nich i přebírají pohled na svět, takže v této vrstvě najdete názory bližší spíše korporátním manažerům než starým sedlákům. Bohatá manažerská vrstva a velké sociální rozdíly - to je něco, čemu se umí dobře přizpůsobit. Tisíce tun brambor, pšenice a vepřového pro dělnicko-řemeslnickou vrstvu, to je nezajímavé.

Až sem je to jasné. A je také logické, že byl návrh zameten pod koberec. Bohatí mají na dění v parlamentech větší dění než chudí, a referendum si obyvatelé vynutit nemohou.

Buranský sociolog si ale nemůže odpustit jedovatou otázku. A co supermarkety? Vždyť sítě supermarketů jsou skutečnými vítězi současné situace. Jejich marže narostla z jednotek procent před 25 lety na dnešních 20-50 procent, a dále roste. V řadě případů je tomu tak, že pro nadnárodní korporaci jsou české země zdrojem tak obrovského zisku, že je to rozhodující pro celoevropský výsledek. Kde je zájem těch korporací? Proč se o něm nemluvilo? Proč ho nehájily? Proč jsme všude neslyšeli, že v případě povinné potravinové soběstačnosti budou muset zdražovat, propouštět a zhorší služby? Proč jsme neslyšeli dojemné příběhy o matce samoživitelce s postiženými dětmi, která by kvůli tomu přišla o práci v Kauflandu?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Michal Kučera byl položen dotaz

Finance

Co přesně se po praktické stránce změní, když projde návrh vlády a MF bude mít větší vliv na rozpočty nezávislých institucí? Já nevím, ale pokud jde o peníze, které těmto institucím dává stát, proč by na přidělování financí neměl mít vlil? Kdo by ho pak měl mít. Teda pokud jde o peníze státu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zuo Wenxing: Čínský 15. pětiletý plán přináší nové příležitosti pro čínsko-evropskou hospodářskou a obchodní spolupráci

19:20 Zuo Wenxing: Čínský 15. pětiletý plán přináší nové příležitosti pro čínsko-evropskou hospodářskou a obchodní spolupráci

Rok 2026 je prvním rokem 15. pětiletého plánu Číny a také novým výchozím bodem druhé padesátileté ce…