K tomu se ale nechci vracet. Mnohem zajímavější je totiž rozhovor, který poskytl neomarxistickému serveru A2Alarm režisér a hlavní tvůrce Andram Abramjan. Na rozdíl od kavárenských trosek, na které běžně narážíme, se jedná o inteligentního člověka, který nevystačí s frázemi typu „Je tu 12 imigrantů,“ „Putin“, „islám je náboženství míru“ a „bez Evropské unie bychom lezli po stromech.“

Andran Abramjan souhlasí, že někdy jsou dobré časy a jindy zase těžké časy a že občas probíhají i takové události jako kolaps civilizace či třeba vyhubení nějakého národa nebo rasy. Občas je vyvražděno šest milionů Židů nebo dva miliony Arménů. Místo zlikvidované rudé rasy se někam nastěhuje bílá. Místo bílé hnědá či černá. Ale to je prý přirozený běh věcí a máme se s tím smířit.

Vedle toho jsou ale lidé, jak tvrdí Andran Abramjan, kteří čtou příliš mnoho hrdinských příběhů a dostanou chuť takové hrdiny napodobovat. Může se jim dokonce stát, že podle toho začnou žít. Uvěří tomu, že je možné změnit přirozený běh dějin. Nebo dokonce, že to je morální! Takoví lidé si hrají s příběhy, postupně se ale stane, že ty příběhy se zmocní jich a tihle lidé ztratí zdravý rozum. Stává se z nich zvláštní typ narkomanů závislých na velkých hrdinských příbězích. Andran Abramjan pro to používá termín „populistická agenda.“