Varování: Následující text obsahuje narativy, které dohání pražskou a brněnskou kavárnu k zuřivosti.
Každá prohra může být začátkem příštího vítězství. K tomu je ovšem zapotřebí, aby si poražení přiznali svou momentální situaci, byli schopní najít příčinu, a společně tvrdě pracovali na jejím odstranění. Jinak se stane, že se členové týmu navzájem ujistí, že ta porážka je vlastně specifickým druhem vítězství nebo že neúspěch byl zaviněn vnějšími okolnostmi. To je naopak cesta k dalším porážkám.

Můžeme si to tudíž přiznat docela otevřeně. Vlastenecké síly utrpěly ve včerejších volbách těžkou porážku. Kdyby někdo posuzoval Českou republiku jen podle volebních výsledků, mohl by hovořit o nadšeném čekání na islámské osvoboditele, co konečně převezmou moc. Volební výsledek znamená více peněz pro neziskovky, více multikulturních grantů, další omezování občanských svobod, více vymývání mozků na základních školách… Nebude to dramatický posun, ale určité posílení tendence čekat můžeme. Můžeme čekat i to, že výsledek povzbudí anticivilizační radikály v parlamentu i jinde.

Jedno čtení volebních výsledků tedy je: Češi chtějí ve své zemi více islámu, ale nechtějí, aby se o tom mluvilo příliš. To potvrzuje i třeba jasné vítězství islamizátora Teplic nebo pražského bojovníka za přijímání migrantů, co vlastně žádné migranty nechce. Jenže stejný výsledek můžeme číst i jinak: Profesionální aparáty vyfutrované spoustou peněz a masivní mediální podporou rozdrtily různé místní pokusy o odpor. A tam, kde je hladce fungující aparát, tam je jedno, jaký typ osobnosti kandiduje a co ten člověk říká. Drahoš jako Čunek, z hlediska volební mašinérie žádný rozdíl.

Proti aparátům stály různé amatérské pokusy, vesměs nedostatečně financované a vesměs totálně bezkoncepční. Snad jen brněnská kampaň Slušných lidí a pražská kampaň Ladislava Jakla se tomu vymykaly. Nestačilo to. A můžeme jen spekulovat, zda by to stačilo, kdyby stejná uskupení kandidovala někde jinde než v Praze a Brně. Komentátoři teď budou psát, že lidé odmítli to nebo ono.  Můj postřeh z krátké účasti v kontaktní kampani Slušných lidí je ale jiný – potenciální voliči na brněnských ulicích vesměs vůbec nevěděli, že ta sympatická parta v bleděmodrých tričkách kandiduje ve volbách! Ani něco tak výrazného nestačilo k prolomení informační blokády.