Václav Havel skonal klidně a tiše. Adekvátní by tedy byla naše tichá a klidná vzpomínka a přiměřená pieta. Václav Havel byl jistě váhající, pochybující a také občas chybující. Byl však zároveň lidský, pokorný a především byl autentickým nositelem pevných hodnot. Logicky ho tedy nemohli mít všichni rádi.
Už za svého života nastavoval svou pouhou existencí zrcadlo těm méně vzdorujícím. Obávám se, že překotná snaha o vytvoření okamžité konstrukce „masarykovské ikony“ není jen výrazem emocí, nýbrž i pragmatické úvahy.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
sledujte náš YouTube kanál ParlamentníListy TV. Děkujeme.
