Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 210. díl. Cikáni (Romové) aneb To, o čem se nesmí mluvit

15.10.2021 11:38 | Zprávy

O dospělosti demokracie svědčí to, jak se dokáže vyrovnat s předsudky a bezdůvodnými konflikty uvnitř společnosti. O USA už dnes víme, že to nezvládají – viz všechny ty progresivistické nařizovací a zakazovací aktivity jako důsledek pouličního řádění Black Lives Matter. Dost mne zajímá, jak je na tom země naše.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 210. díl. Cikáni (Romové) aneb To, o čem se nesmí mluvit
Foto: Archiv P. Žantovského
Popisek: Petr Žantovský

Jeden lakmusový papírek pro naše prostředí tu teď leží přede mnou na stole. Je to nová kniha senátora Jaroslava Doubravy „Cikáni (Romové), aneb to, o čem se nesmí mluvit“. Dlouholetý severočeský komunální politik má s problematikou tohoto etnika pestré a hluboké zkušenosti. Sepsal je do publikace, která je neobyčejně nestranná a nepředpojatá, uvádí dlouhou řadu relevantních argumentů, statistik, historických údajů, a také to, jak je dnes cikánské (romské) téma zneužíváno různými aktivisty v souvislosti s migrací ze Třetího světa. Je to kniha cenná nejen tím, jak je objektivní, ale je bohužel také jediná. Existuje hora knih o tom, jací jsou Romové pašáci, ale jen tato jediná, která bere v potaz fakta, nikoli emoce. Očekávám, že senátor Doubrava bude vláčen kdekterým bahnem. Ale to bude svědčit pouze o tom, že jeho budoucí kritici buď knihu vůbec nečetli, a/nebo ji prostě číst nepotřebují, protože mají své pravdy již předvařené. Chraň nás příroda před situací, kdy se Cikáni (Romové) poučí od černochů (Afroameričanů) a začnou se o své domnělé privileje prát s dlažební kostkou nebo baseballovou pálkou v ruce.

Kniha samotná začíná důležitou kapitolou zabývající se fenoménem aktivismu. Právě ten je podstatný v celé diskusi o cikánském (romském) tématu. Doubrava popsal aktivismus zevrubně a přesně. Posuďte sami:

Aktivismus jako biologická zbraň

Slovo aktivista je bez významu, dokud není popsán cíl aktivismu konkrétní osoby. Zde se zabýváme aktivisty v oblasti lidských práv. V obecné rovině se aktivisté nebojí řešit problémy ve společnosti a pomáhat lidem v nouzi.

Aktivistou tohoto typu byl např. ve středověku František z Assisi a další svatí křesťanského světa. Aktivisté v oblasti lidských práv a soucítění mají být loajální opozicí ve společnosti, protože narušují stojaté vody všedního žití poukazem na neřešené problémy.

Dnes slovo aktivista je na základě dlouhodobé praxe vnímáno spíše pejorativně, protože soucítění (oblast lidských práv) je součástí permanentní politické občanské války, která zuří v oblasti civilizace terciérní sféry.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Jak se postavíte k výsledku voleb?

Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?

Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.