Vybrali jsme totiž jednu část knihy Český stát. Její autor, Pavel Stránský ze Záp, ze Zápské Stránky nebo jen ze Stránky (1583, Zápy – 1657, Toruň) byl český exulantský spisovatel. Studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se roku 1607 stal bakalářem a roku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působil jako děkan v Litoměřicích. Roku 1614 se tamtéž stal konšelem. Roku 1618 se účastnil protestantského sněmu v Broumově. Poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech (1627). Žil v Perně, Drážďanech a Lipsku, až se usadil v polské Toruni (patrně okolo roku 1635), kde se stal profesorem (1647) a později i vizitátorem tamního evangelického gymnázia.

Spis Respublica Bojema (Respublica Bohemiae) - O státě českém (Český stát) byl sepsán latinsky, encyklopedickým způsobem. Stránský tu podal celkový výklad o českém království před rokem 1620. Kniha je psána v duchu tolerantní, snášenlivé, svobodomyslné České konfese (na rozdíl od německého luteránství). Český překlad vydal až v roce 1893 E. Tonner. Výborný novodobý překlad z latiny, z něhož vycházíme i v dnešní četbě, pořídil Bohumil Ryba v době počínající nacistické okupace. Není pochyb, že smyslem tehdejšího vydání bylo posílit národního ducha v době životního ohrožení. A je to i jeden z důvodů, proč jej připomenout i dnes.

Stránský hned v úvodním slově o motivech sepsání Českého státu píše: „Nemám vroucnějšího přání, než aby vzrůstala čest mé vlasti a aby toto mé dílko nijak nevadilo světlým schopnostem některého vlastence, který by chtěl českou zemi oslavit pečlivěji a plněji. Událostí po naší porážce bělohorské dotkl jsem se jen na místech zcela nečetných a nenastínil jsem tu změněnou tvářnost českého státu, jaké nabyl nespravedlivou válkou, která dosud zuří. Měl jsem na mysli onu jeho kvetoucí podobu, v níž se nám jevil jako nějaký neobyčejně půvabný obraz, jednak již dávno, jednak ještě v době, kdy u státního kormidla seděl Váš královský otec blahé paměti. V této jeho podobě, v opětovném květu, jak se slzami v očích si přejeme, kéž jej znovu spatříme my a naši potomci!“

K tomu snad není třeba nic dodávat. Snad, že se jedná o dílo obdivuhodně komplexní, rozsáhlé (v posledním vydání přes 340 stran), jež nahlíží otázky českého státu ze všech možných ohledů – od historických přes zákonodárné, soudní i ekonomické. A též národnostní a národní. Právě z této kapitoly jsme vyňali dnešní ukázku.

O obyvatelích Čech a jejich mravech