Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 146. Český stát

12.08.2020 20:23 | Zprávy

Dnešním textem vykročíme mohutněji do minulosti, avšak, jak se záhy můžete přesvědčit, k myšlenkám a úsudkům, které mají namnoze i dnešní platnost.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 146. Český stát
Foto: Archiv P. Ž.
Popisek: Petr Žantovský

Vybrali jsme totiž jednu část knihy Český stát. Její autor, Pavel Stránský ze Záp, ze Zápské Stránky nebo jen ze Stránky (1583, Zápy – 1657, Toruň) byl český exulantský spisovatel. Studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se roku 1607 stal bakalářem a roku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působil jako děkan v Litoměřicích. Roku 1614 se tamtéž stal konšelem. Roku 1618 se účastnil protestantského sněmu v Broumově. Poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech (1627). Žil v Perně, Drážďanech a Lipsku, až se usadil v polské Toruni (patrně okolo roku 1635), kde se stal profesorem (1647) a později i vizitátorem tamního evangelického gymnázia.

Spis Respublica Bojema (Respublica Bohemiae) - O státě českém (Český stát) byl sepsán latinsky, encyklopedickým způsobem. Stránský tu podal celkový výklad o českém království před rokem 1620. Kniha je psána v duchu tolerantní, snášenlivé, svobodomyslné České konfese (na rozdíl od německého luteránství). Český překlad vydal až v roce 1893 E. Tonner. Výborný novodobý překlad z latiny, z něhož vycházíme i v dnešní četbě, pořídil Bohumil Ryba v době počínající nacistické okupace. Není pochyb, že smyslem tehdejšího vydání bylo posílit národního ducha v době životního ohrožení. A je to i jeden z důvodů, proč jej připomenout i dnes.

Stránský hned v úvodním slově o motivech sepsání Českého státu píše: „Nemám vroucnějšího přání, než aby vzrůstala čest mé vlasti a aby toto mé dílko nijak nevadilo světlým schopnostem některého vlastence, který by chtěl českou zemi oslavit pečlivěji a plněji. Událostí po naší porážce bělohorské dotkl jsem se jen na místech zcela nečetných a nenastínil jsem tu změněnou tvářnost českého státu, jaké nabyl nespravedlivou válkou, která dosud zuří. Měl jsem na mysli onu jeho kvetoucí podobu, v níž se nám jevil jako nějaký neobyčejně půvabný obraz, jednak již dávno, jednak ještě v době, kdy u státního kormidla seděl Váš královský otec blahé paměti. V této jeho podobě, v opětovném květu, jak se slzami v očích si přejeme, kéž jej znovu spatříme my a naši potomci!“

K tomu snad není třeba nic dodávat. Snad, že se jedná o dílo obdivuhodně komplexní, rozsáhlé (v posledním vydání přes 340 stran), jež nahlíží otázky českého státu ze všech možných ohledů – od historických přes zákonodárné, soudní i ekonomické. A též národnostní a národní. Právě z této kapitoly jsme vyňali dnešní ukázku.

O obyvatelích Čech a jejich mravech

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla