Zaskočen byl zjevně i šéf ČSSD Jan Hamáček, nikoliv asi ani tak proto, že by se zamýšlel nad tím, zda jsme natolik ekonomikou daňových optimalizací, aby nám nižší daně zajistily vyšší příjem do státní pokladny, protože nižší daň se rozhodne platit větší počet firem. Nýbrž proto, že se vyděsil, co by to udělalo s jejich voliči, kteří na snižování daní vyndávají naslouchátka, nebo jdou dobrovolně do baru pít s ostatními z jednoho brčka. Prohlásil proto, že snížení daně odmítá a zrušení superhrubé mzdy podporuje, ač to považuje za nerealistické. Dopady na rozpočet chce sanovat sektorovou daní. Tedy opět onen známý evergreen sociálních demokratů, které nepoučily zkušenosti sousedních zemí s bankovní daní, kterou buď ruší, nebo by byly moc rády, aby ji nikdy nezavedly.
Připomenu, že jednoroční zkušenost s bankovní daní v Rumunsku napáchala závažné škody na finančním zdraví bank a prohloubila i nejistotu investorů, pro které je stabilita daňového systému klíčová. Tato země na začátku letošního roku bankovní daň zrušila. Letos v červnu po podobné zkušenosti zrušilo tuto daň Slovensko. Nestačí to jako důkaz nesmyslnosti opatření, které v lepším případě jen přenese náklady s daní na klienty, v horším poškodí ekonomiku a pověst země?
Je pro vás podstatné, koho ve volbách podporují umělci a jiné známé osobnosti?Anketa
To skutečně i v době, kdy je význam a stabilita bank nesmírně důležitá pro obnovu ekonomiky po covidové krizi, když na nich bude ležet financování firem, které se znovu musí postavit na nohy a rozběhnout hospodářství, v době, kdy vysoký schodek rozpočtu okusuje bobřími zuby jednu z noh stability ekonomiky, si troufne sociální demokracie do takového bláznovství, jako je bankovní daň?
Než na ně spadne větev, kterou si sociální demokraté pod sebou možná i oněmi zuby pilují, připomenu poslední analýzu investiční a poradenské firmy Cyrrus. Ta podle návrhu ČSSD na podobu a výši daně spočítala, že by hrubý výnos státu z bankovní daně sice mohl dosáhnout socdemokraty spočítaných až 14 miliard korun ročně, ovšem výnos očištěný o přímé a nepřímé důsledky zavedení těchto daní by byl záporný. Negativní vliv zvýšené daně na očekávaný objem úvěrů v celém bankovním sektoru v ČR by totiž znamenal, že by banky ekonomice poskytly o téměř sto padesát miliard korun ve srovnání s předchozím rokem méně. To by ekonomiku zpomalilo a následný nižší výběr peněz z daní z příjmů do státního rozpočtu by byl výrazně vyšší než celý příjem z bankovní daně.
A tohle dnes, kdy je potřeba ne držet rozběhnutou ekonomiku, ale znovu ji nastartovat, platí obzvlášť. Proto jen čirý blázen může dnes mluvit o zavedení bankovní daně u nás, potažmo v jiných zemích. Kdyby žil Erasmus Rotterdamský, možná by napsal druhý díl svého díla Chvála bláznivosti, a nazval by jej třeba: Běda mužům, kterým červený svetřík vládne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
