Novela zákona o střetu zájmů z dílny KSČM, která by doplnila novináře veřejnoprávních médií mezi veřejné funkcionáře s povinností předkládat majetková přiznání, a oznámení o činnostech i příjmech a závazcích, je dalším z mnoha pokusů o okleštění nezávislosti Českého rozhlasu a České televize a o vystupňování tlaku na novináře pracující v nejdůvěryhodnějších českých médiích. Tuto novelu již dříve zásadně odmítlo Ministerstvo kultury a nesouhlasné stanovisko k němu dala i vláda a Parlamentní institut. O to více je zarážející, že se 28. dubna novele dostalo podpory od ministryně spravedlnosti Marie Benešové a dalších poslanců na neveřejném zasedání ústavně právního výboru.

Návrh KSČM o majetkových přiznáních pro novináře médií veřejné služby je zcela nesystémový. Zákon o střetu zájmů je principiálně zaměřený na veřejné funkcionáře, tedy na lidi ve volených nebo jmenovaných funkcích, kteří disponují politickými, mocenskými, rozhodovacími, řídícími či kontrolními kompetencemi a rozhodují o právech a povinnostech jiných lidí nebo provádějí zákonem vymezené kontrolní činnosti a jsou financováni z rozpočtu generovaného z daní. Novináři se z této kategorie zcela vymykají. Český rozhlas a Česká televize nedisponují pravomocemi, které by odůvodňovaly doplnění novinářů mezi veřejné funkcionáře. V ČR jsou média založená na svobodě slova a pluralitě informací, která je svého druhu kontrolou.

Primárním cílem zákona o střetu zájmů je zajistit transparentnost jednání veřejných funkcionářů, jež se ve své činnosti dostávají do situací, kdy v souvislosti s výkonem své funkce rozhodují o věcech veřejného zájmu, který se může dostat do rozporu s jejich zájmem individuálním, případně zájmem skupinovým. Cílem právní úpravy střetu zájmů není poskytování informací, které nesouvisejí s tímto účelem, a mohou sloužit toliko k uspokojování zvědavosti či zvídavosti.