Jednasedmdesátiletý Lavrov poblahopřál o 30 let mladší Baerbockové k nástupu do funkce již v prosinci a vyjádřil naději na pravidelný, konstruktivní kontakt. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem jsou v současné době vzhledem k různým událostem na nízké úrovni. Po vraždě Gruzínce v berlínské Tiergartenu německý soud odsoudil ruského občana a obvinil Moskvu ze „státního terorismu“ a obě země si navzájem vyhostily své diplomaty. Německo také považuje Rusko za odpovědné za hackerské útoky na Bundestag v roce 2015 a za údajný útok na kremelského odpůrce Alexeje Navalného s mezinárodně zakázaným chemickým bojovým prostředkem Novičokem, který prý odhalila loni laboratoř Bundeswehru.
Na schůzce je plánována výměna názorů na mezinárodní problémy, jak uvedla Zacharová, především na ruské požadavky na právně závazné bezpečnostní záruky ze strany USA a NATO. Rusko jak známo požaduje ukončit expanzi NATO na východ a nepřijmout Ukrajinu jako do aliance. Rusko, které je jadernou mocností, se cítí být ohroženo postupem aliance a pohrozilo vojenskými protiopatřeními, i mimo své teritorium, pokud bude její iniciativa odmítnuta. Podle Zacharové se schůzka bude zabývat také "perspektivami rusko-německých vztahů" a praktickými aspekty spolupráce v obchodě a podnikání, v kulturních a humanitárních pojmech a při vzpomínkové činnosti. Tématy jsou také kontakty na úrovni Bundestagu a Státní dumy a také regionální a mezispolečenská spolupráce. Diskutovány budou také otázky společného úsilí v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí a využívání obnovitelných energií.
Jak poukazují německé sdělovací prostředky spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vede kampaň za pokračování rozhovorů s Ruskem, a to i přes dosavadní nedostatečné výsledky vzájemných rusko-amerických jednání a na neúspěch diskuse v Radě NATO-Rusko. Zdůrazňuje sice jednotu s USA a svými spojenci v NATO, ale současně hlásá že je důležité, „abychom se konečně vrátili k dialogu, a že sedíme u stolu kde se vedou rozhovory i když je to těžké – s velkou trpělivostí a vytrvalostí, žádné dveře se nesmí zabouchnout.“
Zatím není jasné, zda by mohlo dojít ke kompromisům, prohlásila Baerbocková, která se nechtěla konkrétně vyjadřovat k otázce, zda by se podle ní měl projednávat ruský požadavek na stažení amerických jaderných zbraní ze zemí jako Německo. „O otázkách odzbrojení se ale musí a mělo by se diskutovat. Ale teď, když se právě posadíme ke stolu, žádné individuální úvahy otevřeně nekomentuji, když odjíždím do Moskvy setkat se s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.“
Podle německých komentátorů novou německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou ze Zelených nelze obviňovat z nedostatku hybnosti. Sotva je ve funkci, absolvuje nabitý program: Inaugurační návštěvy Bruselu, Paříže a Varšavy, účast na jednání ministrů zahraničí G7 v Liverpoolu, účast na odzbrojovací konferenci ve Švédsku, návštěva Washingtonu. Čtyřicetiletá politička Zelených si dělá jméno a její snaha o změnu kontinuity zahraniční politiky se však pravděpodobně stane stálým jablkem sváru uvnitř semaforové koalice SPD, Zelených a FDP.
Zhruba řečeno, linie konfliktu jsou následující: Baerbocková chce hodně změnit, dát politice lidských práv a ochraně klimatu ve svém úřadu novou prioritu. Kancléř Olaf Scholz z SPD naopak preferuje kontinuitu, pokračování politiky Angely Merkelové. Dříve nebo později vzniknou z toho potíže. Deutsche Welle si vzala Čínu jako příklad: Kancléř ve skutečnosti nepopírá, že již v polovině října, dlouho před svým zvolením kancléřem, informoval vedení v Pekingu, že se se změní málo, pokud jde o ekonomické zájmy, které jsou středem pozornosti. Zejména Zelení a liberálové z FDP v koaliční dohodě však prosadili, že porušování lidských práv v Číně je výslovně zmíněno, například v Hongkongu.
Baerbocková má na mysli politiku založenou na hodnotách, ale co to konkrétně znamená, zůstává vágní. A už mocný šéf parlamentní frakce SPD v Bundestagu Rolf Mützenich ukázal nové ministryni zahraničí její limity, když k pobouření Zelených a FDP řekl, že zahraniční politiku do značné míry určuje kancléřství. To je prostě fakt, zvláště v evropské politice, jak se mnoho ministrů zahraničí za Angely Merkelové muselo bolestně naučit. Tvrdá reakce Baerbockové po verdiktu za vraždu v Tiergartenu našla souhlas všech členů německé vlády.
Jablkem sváru bude i plynovod Nord Stream 2, který je již několik měsíců dokončen, ale zatím není funkční přesto, že sociální demokraté jsou zastánci dohody o plynu s Rusy. Kancléř Scholz jen lakonicky konstatoval, že ropovod už není politický problém, že ho úřady musí schválit. Dobře ví, že Německo potřebuje plyn, až budou poslední německé jaderné elektrárny mimo provoz a expanze obnovitelných zdrojů energie nenabere rychlost, jak by si Zelení přáli. Baerbocková prosazuje méně jaderných zbraní, ale v Německu jsou stále uloženy americké jaderné pumy, které by mohly být v případě nouze shozeny z německých letadel. Říká se tomu jaderné sdílení a zůstane to tak zřejmě i za nové vlády a ta chce za tímto účelem dokonce koupit nová letadla. Takže kampaň Zelených za méně jaderných zbraní zůstává apelem jejího ministra zahraničí, ale nic víc.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
