Spíše opomíjenou kapitolou Masarykova života se věnuje nová kniha historiků Eduarda Kubů a Jiřího Šouši T.G. Masaryk a jeho c.k. protivníci.

Masarykovo zahraniční působení autoři nahlížejí v méně známém kontextu. „Jednalo se o činnosti, jež zjevně nenáleží k oněm oslavovaným. Nicméně pomáhaly sociálně a ekonomicky spoluvytvářet základ velkého díla politického. Daly mu ekonomické zajištění, získávaly mu klientelu, doma i v zahraničí,“ píší sami autoři v předmluvě s tím, že ve své práci „nahlížejí do praktických receptur masarykovské odbojové kuchyně“.

Podklady pro Album velezrádců

Popisují „houstnoucí zpravodajské hry“, vysílání konfidentů a agentů do okolí Masaryka (toho času ve Švýcarsku) a jeho spolupracovníků.

Získané materiály měly sloužit jednak jako materiál pro justici, ale také pro doplňování rakouskou policií systematicky budované databáze monarchii nepřátelských osob a jejich případné eliminaci.

Při pražském c. k. policejním ředitelství byla za účelem evidence osob, jež provádějí vlastizrádnou činnost v nepřátelské či neutrální cizině, zřízena zvláštní obranná zpravodajská skupina.