A jak se k tomu staví český železniční úředník? V jistém slova smyslu už začal konat. Čeští železniční pseudopodnikatelé ve státním hábitu konečně pochopili, že nepostaví skoro nikdy nic a tak se rozhodli v případě rychlodráhy do Drážďan ke změně. Ostatně za ohlášený termín 31 let výstavby této tratě se jim odborná veřejnost smála z plných plic.

Německý správce železniční infrastruktury DB Netz se chopil práce a úvodní zakázku získalo sdružení firem BIEGE „Projektsteuerung NBS Dresden-Prag“ vedené projekční společností Vössing Ingenieurgesellschaft. Vzhledem k tomu, že v Německu se vysokorychlostní tratě opravdu staví, svitla tak i českým zemím naděje, že se něco konečně pohne kupředu. Zakázka se týká společného tunelu pod Krušnými horami včetně zapojení tratě do železničního uzlu v Ústí nad Labem a celá stavba až do Prahy má zkrácený termín o cca 50%, tedy na 14 let. (1) Pozoruhodný časový skok, ale nepřekvapivý s ohledem na to, jak se v Německu staví.

Úředníci (možná i úřednice) na Správě železnic se pochlapili i při výběru návrhu na nový železniční terminál Praha východ. Ten by měl sloužit rychlodráze a přiznejme si, že na vítězný architektonický návrh dua Jiří Opočenský a Štěpán Valouch je hezký pohled. (2)

Opačně však musíme konstatovat, že když se Správa železnic chlubí tím, že na posledním úseku trati od Ejpovic do Plzně vlak prosviští dvoustovkou, tak je to spíše smutné přiznání třicetiletého selhání celého státu. (3) O rychlostech 200 km/h se už nikde extra nepíše, protože tato provozní rychlost na železnic není ničím zajímavým. Vyjma České republiky, která je nazývána skanzenem v tom slušném slova smyslu a naleznete na internetu i vyjádření, že cit.: „Česko je dopravní díra“. Samozřejmě, železniční rychlost 200 km za hodinu bude česká událost, ale je to asi jako když v pralesích Amazonie ukážete domorodcům barevnou televizi.