Někteří politici a tzv. politologové hovoří o ústavní krizi či alespoň o tom, že se nacházíme na hraně ústavní krize.

Především je nesmysl, abychom se nacházeli v nějaké, natož ústavní krizi či na její hraně proto, že bývalí ředitelé Národní galerie Praha (NGP) Jiří Fajt a Muzea umění Olomouc Michal Soukup byli ministrem kultury odvoláni kvůli oprávněnému podezření z tunelování těchto státních institucí. Odvolání byla logická, správná. Důvodem odvolání byly závažné nedostatky v hospodaření s podezřením na majetkové trestné činy jmenovaných, které vyšetřují orgány činné v trestním řízení. Zkrátka: Kozel by neměl být zahradníkem.

Prezident však demisi ministra kultury Antonína Staňka nepřijal a sociální demokracií delegovaného ministra nejmenoval.

Proto prý, podle některých politiků či komentátorů, se stát nachází na hraně ústavní krize. Je tomu skutečně tak, nebo jde spíše o hysterické útoky na prezidenta?

Ústava prezidentovi ukládá povinnost odvolat ministra na návrh premiéra. A jmenovat jiného. Vedou se diskuze o tom, zda je jeho rozhodnutí limitováno, zda existuje možnost diskrece.