Vážení účastníci plenárního zasedání, dámy a pánové! Především bych vám chtěl poděkovat, že jste přijeli do Ruska a účastnili se akcí Valdajského klubu.

Jako vždy na takových setkáních nastolujete akutní, naléhavé problémy, komplexně diskutujete o otázkách, které jsou bez nadsázky aktuální pro lidi ve všech zemích světa. A tentokrát bylo hlavní téma fóra podáno přímo, docela ostře, řekl bych - „Globální otřes - XXI: lidé, hodnoty, stát“.

Skutečně žijeme v době obrovských změn. A pokud dovolíte, pak si již tradičně dovolím přijít se svými názory na agendu, kterou jste formuloval.

Obecně se tato fráze – „žít v časech změn“ – může zdát již všední, říkáme ji příliš často. Ano, a právě tato éra změn začala před docela dlouhou dobou, proměnlivý stav se stal obvyklým. Nabízí se otázka: má cenu tomu věnovat pozornost? Souhlasím však s těmi, kteří formulovali program těchto schůzí: samozřejmě, že je.

V posledních desetiletích si mnozí vzpomněli na čínské přísloví. Číňané jsou moudří, mají mnoho myslitelů a spoustu cenných myšlenek, které můžeme použít i dnes. Jednou z nich je, jak víte, úsloví: "Kéž nežijeme v éře změn." Ale už v ní žijeme, ať chceme nebo ne, a tyto změny jsou hlubší, zásadnější. Připomeňme si tedy ještě něco z čínské moudrosti: slovo „krize“ se skládá ze dvou hieroglyfů – pravděpodobně jsou zde zástupci Čínské lidové republiky, pokud se v něčem spletu, opraví mě – takže zde jsou dva hieroglyfy: „nebezpečí “ a „možnost“. A jak se říká v Rusku: „bojujte s obtížemi rozumem a s nebezpečími zkušenostmi“.