Zpřesněný odhad ČSÚ potvrdil slušné tempo hospodářského růstu v letošním prvním čtvrtletí, ale také jednostranné spoléhání na automobilový průmysl a dramatický vliv nižší dostupnosti evropských fondů. HDP od ledna do konce března vzrostl meziročně o 3,0 procenta po odpočtu (mizivé) inflace a vlivu přestupného roku se dnem navíc. Zpracovatelský průmysl však rostl dvakrát rychleji a jeho přírůstek o 6,4 procenta připišme hlavně automobilovému průmyslu.

V těchto dnech zaznělo, že obrat výrobců aut a autodílů poprvé dosáhl bilionu korun. Porovnejte to s celkovým ročním HDP ČR ve výši 4,5 bilionu korun. Obrat je samozřejmě něco jiného, jsou to účty sem i ven, ale přesto je patrná obrovská závislost ekonomiky na tomto jediném druhu výrobků. A taky na vrtkavosti předpisů (VW a „dieselgate“), poptávky (SUV, mini), technologií (nástup elektromobility), dopravních řešeních měst (zákazy parkování nerezidentů), cen komodit (ropy, kovů, energie), měny (devalvace ČNB).

Ukazuje to obrovský zanedbaný domácí úkol tvůrců hospodářské politiky, na které ostatně poukazuje i čerstvé postavení ČR na žebříčku konkurenceschopnosti podle švýcarského institutu IMD. Za velice dobrými výsledky exportu, kde si stojíme o polovinu lépe než je celkové umístění republiky, je mizerná úroveň domácí ekonomiky, ekonomiky pro domácí potřebu.