Miloš Zeman vyhrál první kolo s převahou, ale nemusí to stačit. To druhé proto bude úplně jiné. V prvním kole stál proti pasivnímu Zemanovi pestrý aktivní Antizeman s velkým počtem tváří, ze kterých se ukázaly být důležité čtyři. Za Jiřím Drahošem zůstala s odstupem vyrovnaná trojice Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer. Kdyby se v druhém kole jejich 28 procent hlasů přihodilo k 27 procentům, které získal Drahoš, pak by Zemanovi jeho 39 procent nestačilo.
Ale volební účast byla poměrně nízká, a tak je tu dalších téměř 40 procent voličů, kteří zatím nikomu žádný hlas nedali. Za čtrnáct dní mnohé z nich možná zvedne ze židle právě fakt, že předpověď druhého kola je nejistá.
Druhé kolo také zpestří debaty obou kandidátů. Zeman řekl, že by souhlasil se dvěma televizními debatami. K jejich uspořádání vyzval TV Prima, nikoliv ČT, jak řekl,„vzhledem k výhradám které mám k neobjektivitě naší takzvané veřejnoprávní televize“. Začal se také zajímat o billboardy. Vzkázal svým podporovatelům, „ať ještě nějaký ten bilboard vylepí“.
V druhém kole se asi objeví i více špíny. Vpád polonahé divoženky na staříka o holi zdaleka nebyl nevinnou recesistickou zábavou. Přátelé spikleneckých teorií mohou přemítat o sponzorech akce před kamerami, která zachytila prezidenta republiky v dost otřeseném stavu. To asi bylo cílem, ale nelze se divit, protože útok mohl být klidně sebevražedný, jak to známe ze zahraničního zpravodajství.
S větším efektem možná počítal pokus zadržet část Zemanových voličů padělaným dopisem hradního kancléře, že pro prezidenta není třeba v prvním kole hlasovat, protože prý postupuje automaticky. Také tahle perfekcionisticky vyvedená blbost, která působila nejen v několika schránkách, ale také na sociálních sítích, nepůsobí úplně amatérským dojmem. To vyvolává očekávání, že také další tvůrčí dílny nám představí plody své práce.
Volby českého prezidenta zatím byly prezentovány jako boj o život české demokracie. Je to jedna z velkých lží, které mají rozhodnout tam, kde argumenty chybí. Vzpomeňme si na řeckou lež o neúnosném zadlužování České republiky, které je nutno stůj, co stůj zastavit. Když se s ní prodral k moci Topolánek s Kalouskem, zadlužili nás jako nikdo.
Samozřejmě, že česká demokracie trpí na úbytě. Občané například nemají vliv na zahraniční politiku vlády, která slepě podlézá destabilizačním akcím „hlubokého státu“ v USA a je ochotna účastnit se kdejaké expediční války. V tom se sice neliší od chování většiny vlád EU, ale to ji nezbavuje odpovědnosti. Snaha prezidenta Miloše Zemana trochu to vyvážit normálními vztahy s dalšími velmocemi nabízí to, co sám občan nemůže.
Zapomenuta není ani Zemanova úvaha, že si dovede představit referendum o našem členství v NATO. To nebylo – na rozdíl od členství v EU – potvrzeno lidovým hlasováním. Bylo by to o to důležitější, že se nedodržuje zakládající smlouva NATO, její Charta, kde Článek I říká, že se účastnické státy zdrží hrozby silou a budou usilovat o mírové řešení konfliktů v součinnosti s OSN. Nikoliv, že se zapojí do „koalic ochotných“, které bohorovně ignorují neexistenci souhlasu Rady bezpečnosti.
Prezident republiky je volen přímou volbou a má tedy absolutně nejsilnější mandát občanů – jeho volebním obvodem je celá republika. I ty nejkritičtější problémy však může jenom komentovat, jeho vliv obvykle končí jmenováním osob, kterým práci svěří. Také veto zákonů je jen symbolické, protože je obvykle ve sněmovně přehlasováno. Přesto může účinně ovlivňovat orientaci společnosti aspoň vlastním příkladem, který občanu sděluje, že o určitých věcech se nemusí bát mluvit. Rozšiřuje repertoár demokratické debaty v souboji s těmi, kdo by ho naopak rádi – nejraději přímou cenzurou – zúžili. Hrobaři demokracie tu tedy máme také, ale Zeman k nim nepatří.
Vyšlo na vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
