Zbyněk Fiala: Horký leden

03.01.2018 12:35 | Zprávy

První měsíc letošního roku bude mimořádně horký politicky, ale co je to proti životu příštích generací? Ty se zapotí doopravdy, pokud současné lednové teploty naznačují, jaké klima je čeká.

Zbyněk Fiala: Horký leden
Foto: pixabay.com
Popisek: Rozmary počasí - ilustrační foto

Nástup roku 2018 je o pět stupňů teplejší, než by odpovídalo průměrným hodnotám. Průměry jsou však ošidné, skrývá se za nimi přírůstek teplotních extrémů oběma směry. Je to názorně vidět na grafu porovnávajícím rozložení teplot v nedávném desetiletí 2005 – 2015 ve srovnání s teplotami z let 1951 -1980 (šedivé pozadí).

Máme za sebou mírný posun průměrné globální teploty o necelý jeden stupeň Cesia, ale s touto zdánlivě nepatrnu změnou je spojen fakt, že ubývá dnů s teplotami, které jsme vnímali jako běžné a hrneme se do období zcela extrémních teplot. Na opačném konci zároveň zůstávají dny extrémního chladu, jaký teď prožívá severní Amerika. Klima je prostě rozhozené. Graf, na který upozornila Česká televize, vznikl v newyorském ústavu Columbia University Earth Institute, vedeném prof. Janem Švejnarem.

Druhý graf ČT už je z dat Českého hydrometeorologického ústavu. Jsou na něm extrémy ještě názornější. Roční průměr teplot (zelená linie), naměřených v Praze-Libuši, tedy ve stanici ležící více než sto metrů nad pražským centrem, převyšuje o 1,48 stupně Celsia víceletý průměr. Jenže i loňský průměr se skládá z extrémů, mimořádně studeného ledna a výjimečně teplých období předčasného jara, horkého léta a nakonec ještě září, kdy byly teploty tři stupně nad dlouhodobým průměrem.

Může to být ochutnávka toho, co nás čeká. Vědecký žurnál Nature zveřejnil na začátku prosince příspěvek klimatologů z amerického Carnegie Institution for Science, podle kterého nejrealističtěji vypadají ty nejdrsnější předpovědi oteplování.

Autoři Patrick Brown a Ken Caldeira svoji práci opírají o první ucelený pokus změřit energetickou bilanci Země pomocí satelitů. K dispozici měli sadu desetiletého měření tepla, které na Zemi dorazí ze Slunce, a tepla, které se odrazí od povrchu a od mraků. Byli tedy schopni měřit skleníkový efekt při dané koncentraci skleníkových plynů. A to je vedlo k závěru, že pokud se chceme řídit scénáři Mezivládního panelu pro klimatické změny IPCC, pak ani druhý nejpříznivější vývoj koncentrace skleníkových plynů není ve skutečnosti příznivý. Způsobí oteplení, které odpovídá spíše druhému nejhoršímu scénáři. Je to prostě horší, než jsme čekali.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Takhle se dnes v naší zemi vládne

11:34 Ivo Strejček: Takhle se dnes v naší zemi vládne

Denní glosa Ivo Strejčka