Zbyněk Fiala: Impeachment dopeachil

07.02.2020 21:00

Prezident Trump je Senátem zproštěn viny, bývalého viceprezidenta Bidena tam trápení teprve čeká. Biden navíc jasně prohrál s „radikálním“ soupeřem Bernie Sandersem v prvním kole primárek Demokratické strany v Iowě.

Zbyněk Fiala: Impeachment dopeachil
Foto: Repro Youtube
Popisek: Americký prezident Donald Trump v OSN
reklama

Americký prezident Donald Trump přežil impeachment bez velkého vzrušení, senátní většinu republikánů, která ho podržela, zkusil nahlodat jen jeden senátor. A Trump ještě před středečním konečným hlasováním o impeachmentu přednesl v tradičním úterním termínu triumfální Zprávu o stavu unie, kde se pochválil za výsledky hospodářství. Jeho voličům se to líbilo, přestože zahraniční obchod pod jeho vedením připomíná vybírání výpalného a tvrzení, jak národ zbohatl v posledním období, se opírá o vývoj kurzů akcií na burze, ze kterého má prospěch jen hrstička nejbohatších.

Impeachmentová argumentace Demokratů byla směšná, vyčítali Trumpovi, že v telefonickém rozhovoru požadoval po ukrajinském prezidentovi Zelienském, aby nechal vyšetřit korupci rodiny bývalého viceprezidenta Joe Bidena. Jeho syn Hunter dostával miliony dolarů za jakousi formální práci, protože společnost potřebovala ochranu táty viceprezidenta USA. Demokraté se to pokoušeli stavět jako Trumpovo zneužití funkce ve volebním boji, neboť Biden byl v minulém roce vedoucím uchazečem demokratů o kandidaturu a mohl být potenciálním Trumpovým soupeřem v letošních listopadových volbách.

Komické však bylo, že ve Sněmovně reprezentantů, kde to měli Demokraté pod kontrolou, se nesmělo o Hunteru Bidenovi vůbec mluvit, jen o Trumpovi a jeho telefonátu. Takže ukrajinským milionům pro Bidenova syna Huntera se teď bude věnovat republikány vedený Senát a táta Biden bude stejně vláčen. Biden ke všemu prohrál na ostře sledovaném startu demokratických primárek v Iowě, snad aby ten neúspěch impeachování dorazil.

Na druhou stranu, Demokratům se Trump tak hnusí, že jsou ochotní udělat pro jeho zastavení cokoliv, i zjevné nesmysly, protože jejich voliči jim to budou tolerovat. A Trump dělá všechno pro to, aby jim to usnadnil. Ještě předtím, než vyvázl z jedné telefonické lapálie, minulý týden údajně „ztrácel řeč“, když telefonicky hulákal na britského premiéra Borise Johnsona. Ten odmítl vystavit tvrdé embargo na čínského výrobce telekomunikačního systému 5G Huawei.

Britové nakonec došli k celkem rozumnému rozhodnutí, že Huawei do Británie může, ale s jistými omezeními, která zjevně sledují hlavně potřebu udržet konkurenční prostředí. To si ale Johnson dovolil dost, když USA přestavují jedinou šanci pro rozvoj obchodních vztahů po Brexitu. Zprávy o prudké hádce mezi Trumpem a Johnsonem po telefonu, která se odehrála před týdnem, teď prosákly z londýnských vládních kruhů.

Možná však nejde jen o osobní statečnost britského premiéra, byť by nepřekvapil, nedělá mu problém jít hlavou proti zdi. Možná však začíná cítit, že se znovuzvolením Trumpa to není zdaleka jisté a že případný prezident z řad Demokratů opustí konfrontační tón v hospodářské politice. Co by to znamenalo pro nás Čechy, to by se teprve vidělo. Mnozí z nás, a já k nim patřím, oceňovali, že hospodářské vydírání dostalo přednost před přepadáním cizích zemí a plošným bombardováním.

Jenže Demokratů jsou dva druhy, ten „umírněný“ (bližší bombardování), a ten „radikální“, který by zbrojaře a válečníky spíše skřípl. Poměr sil teď můžeme sledovat online v primárkách, které právě začaly ve státě Iowa a přesouvají se do New Hampshire. Provázejí je protikladné zprávy. Ve volebních preferencích jasně vedoucí Biden hned v první reálné volební zkoušce výrazně prohrál a ocitl se s velkou ztrátou až na čtvrtém místě. Prohra ho nejspíš čeká i v New Hampshire, a to měl výhodu, že jeho konkurenti Sanders a Warrenová museli dřepět v Senátu na tom trapném impeachovém divadle a nemohli jako on létat z místa na místo a kandidovat osobně.

Trumpovi impeachment pomohl, jeho popularita se zvedla na historickou úroveň, nicméně nikdy nebyla nadpoloviční, vždy o něco převažují odmítavé hlasy. A nyní se objevily v reportážích z volební Iowy informace, že do tábora Demokratů přecházejí republikánští voliči, kterým se ta vyhrocená konfrontace zajídá. Jsou proti tomu, aby za všech okolností se stranou drželi krok, protože správné je jen to, co podpoří Trumpa. Možná, že ve zprávách o změně stran novináři dávají přednost vlastním přáním. Rozhodně však jde o jev, který stojí za to sledovat.

A teď co se odehrálo v Iowě. V několika posledních státech Unie mají Demokraté místo primárek volební shromáždění (caucus), označovaná za přežilá. Podle mne by bylo lepší označit je za vzpomínku na lepší minulost, kdy se lidé v politice na základní úrovni (grassroots) více angažovali, a dělali to viditelně, takže to museli obhájit před ostatními. Je to připomínka staré tradice místních shromáždění osadníků Nové Anglie, která probíhala na principech přímé demokracie a byla mezitím – k neštěstí lidstva – odváta časem.

Caucus je vlastně dvoukolové hlasování, které má zároveň funkci budování volebního aktivu a náboru do strany. Hlasovat se smí jen osobně, žádná pošta nebo plné moci, a svůj hlas smí dát jen člen strany ve svém okrsku nebo v některém za satelitních okrsků, zřízených pro členy, které volby zastihly mimo bydliště, třeba v zahraničí. Do strany se však lze přihlásit i u vchodu do shromáždění, takže stranické řady posílí mnozí z těch, kdo tvořili pouhé voličské zázemí.

V Iowě probíhal causus v téměř 1800 okrscích a všude to bylo obsluhované dobrovolníky. Byli to lidé, kteří předtím obcházeli dům od domu a získávali od lidí jak příslib hlasů pro svého kandidáta, tak pochopitelně finanční podporu. Nemusela být velká, třeba u Bernieho Sanderse činí průměrný příspěvek méně než 20 dolarů, ale musí být hodně početná, proto zatím nasbíral nejvíc peněz, přestože nebere od velkých dárců.

Tito dobrovolníci vás uvítají hned u vchodu do volebního shromáždění a vysypou na vás něco ze své argumentace, kdyby náhodou přišel někdo z nerozhodnutých. Pak vás odvedou k registračním stolkům, kde se každý zapíše a dostane účastnické číslo, usnadňující kontrolu. Chvilku to trvá, hraje hudba, v sále je veselo a hloučcích bublá politika. To hlavní pak vypukne v sále, nejlépe v tělocvičně nebo na tanečním parketu. Nejprve se v něm rozmístí barevně odlišení „kapitáni“ zastupující jednotlivé kandidáty, a pak se kolem kapitánů začnou shromažďovat příznivci zmíněných kandidátů. Jednotlivé hloučky se sečtou a máme za sebou první kolo.

Do druhého kola postupují jen kandidáti, kteří mají podporu alespoň 15 procent účasti v sále. Kdo se ocitl v takovém hloučku, už jinam nesmí. Jen kdo je v podměrečném hloučku, ten může přejít jinam. Na přechod je 15 minut hektického vyjednávání a volební masáže, opět jen ze strany dobrovolníků. Je to pěkná debatní chvilka, a pak se to přeskupení spočítá znovu. To je druhé kolo. Z jeho výsledků lze vypočíst, kdo dostal kolik delegátů na další volební konferenci strany, kde se postupně vybírají delegáti na konečný volební sněm, ze kterého vzejde prezidentský kandidát Demokratů. Takže i v primárkách jde o nepřímou volbu prostřednictvím volitelů, jako v následných prezidentských volbách.

Počty delegátů pro každý okrsek jsou předem určeny, ale přepočítávání je hodně složité, dokonce jsem se nikde nedočetl, jak přesně se to dělá. Na stejný počet delegátů však může padnout různý počet hlasů, protože někde je větší účast, jinde menší, jak už to ve volbách chodí. Tam, kde vyhrál Sanders, bývala účast vyšší, takže Sanders dosáhl většího počtu hlasů v prvním i druhém kole, ale v počtu delegátů byl zhruba nastejno s Buttigiegem.

O to budou ještě hádky. Stranické vedení sice ohlásilo, že po třech dnech jsou konečně všechny hlasy sečteny a na delegáty vyhrál Buttigieg o desetinku procentního bodu. Jenže agentura AP, která tradičně volební výsledky zveřejňuje, tento výsledek zpochybňuje. Asi ve stovce okrsků ta čísla nehrála ani po opravách zjevných chyb.

Chyby byly různé, většinou prý nezáměrné. Někde selhala aplikace, kterou se měly výsledky odesílat online do stranického centra v Des Moines, někde si dobrovolní organizátoři volebního shromáždění aplikaci ani nestáhli, protože se jim zdála moc složitá. Jinde se spletli při vyplňování sloupců a přesáhli se o jeden sloupec vpravo, takže něčí hlasy překvapivě vyskočily z nuly v prvním kole. Někde taky účastníci nedodrželi pravidlo, že pokud kandidát dosáhl v prvním kole podporu nad limit, nelze ze skupiny odejít. A byli i případy, kdy lidé přišli na shromáždění pozdě a hlasovali jen ve druhém kole.

Já bych v tom viděl potvrzení, že je to práce obyčejných lidí, kteří nejsou neomylní, a provázel bych to pocitem, který je spíše radostný. Ale volby nejsou pro srandu. Takže se nelze divit Sandersovi, že spoléhá alespoň na vyšší počty získaných hlasů, ty lze sečíst nejsnáz, a trvá na tom, že vyhrál. Další věcí, která se dá i z trochu zmatečních výsledků v Iowě vyčíst, je to, že Biden prohrál. Je daleko čtvrtý, na to nemá vliv pár špatně proškrtaných lístků.

Nahoře zůstává vyrovnaná dvojice Sanders, Buttigieg, za nimi Warrenová, a zespodu se k nim řítí podle vývoje preferencí Bloomberg. Ten byl navíc v rozporu s pravidly připuštěn do páteční televizní debaty, protože lidé možná Sanderse chtějí, ale strana ne. Takže stejně jako v minulých prezidentských volbách jsou ve hře nejen voliči, ale také centrum Demokratické strany. V impeachmentu centrum nedokázalo sejmout cizího, ale na vlastní má možná větší páky.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Václav Klaus a kolektiv: Nadnárodní organizace jsou evidentně nefunkční

14:57 Václav Klaus a kolektiv: Nadnárodní organizace jsou evidentně nefunkční

Občané na vlastní oči vidí a uvědomují si nepotřebnost nadnárodních organizací. Možná si na ně větši…