Kdysi Erik Best napsal, že hlavním proviněním Andreje Babiše je to, že platí daně. Tedy doma. Kdyby se stal jeho příklad příliš nakažlivým, pár velkých kluků, kteří dávají přednost Nizozemí, Kypru, Panenským ostrovům, Panamě a dalším rajským destinacím, přijde o velké peníze. Erik to napsal to ve svém populárním „posledním slově“ (final word) internetového deníku Fleet Sheet, ale i takový borec jako on se může mýlit. Ukazuje se totiž, že důvodů bude víc. Třeba to, že Babišovi ty podniky – ve svěřeneckém fondu – fungují. To se nedá odpustit ani v jedné z milionu chvilek pro demokracii.

Pochopil jsem to až z vyjádření bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky z opoziční KDU-ČSL. Před úterní střelbou z Aurory, která se chystala na Václaváku, byl pozván Jakubem Železným do večerních Událostí a komentářů, aby vysvětlil, proč je taková horlivost opozice kolem zprávy evropského auditu. Jestli to není jen proto, že jde o Babiše.

To určitě ne, jde o transparentnost, vysvětloval Jurečka a doporučoval, aby vláda okamžitě zveřejnila důvěrnou předběžnou zprávu o střetu zájmů, která byla zaslána diplomatickým kanálem k odbornému připomínkování českým partnerům. Ať ji zveřejní hned, nelze čekat, musíme jednat. (Chybělo jen: Soud nepotřebuje dokazování.)

Ale co chcete dokazovat? Všechno je jasné, sděluje Jurečka:

„Pokud ten politik má zájem na tom, aby ta firma nějakým způsobem více prosperovala, je s ní nějakou formou spjat, a já si myslím, že Andrej Babiš, který zaparkoval Agrofert do svěřeneckého fondu přece má zájem na tom, aby ten Agrofert měl vyšší hodnotu v době, kdy si bude ten Agrofert vyparkovávat a bude ho přebírat sám do svých rukou, až odejde z politiky. A ten člověk, který rozhoduje o rozpočtech a zároveň je v té definici toho, co jsem teď říkal, je prostě ve střetu zájmů.“