Zbyněk Fiala: Vedeme zezadu

Druhá novela energetického a dalších zákonů a vyhlášek, která tentokrát otevírá prostor pro sdílení obnovitelné energie v komunitách a energetických sdruženích (LEX OZE 2), je téměř na světě. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozeslalo příslušný návrh k připomínkovému řízení.

Návrh má za sebou vleklé období vyjednávání, které zahrnovalo nejen největší energetické firmy, ale i stakeholdery, jako je Komora obnovitelných zdrojů a Hnutí DUHA, takže teď už by nemusel narazit. Z ministerského stolu odplul v pátek večer, v poslední možný okamžik, aby si jej premiér Petr Fiala stihl přibalit na cestu do Egypta, kde o něm chce poutavě vyprávět. Vystoupení předsednické země EU, nejaktivnějšího regionu planety v ochraně klimatu, bylo zařazeno do programu v úterý v poledne. Byla by škoda nevyužít příležitosti k natřásání peří.

Český přístup je tak příkladem státnické rozvahy. Ano, vedeme, ale opatrně, zezadu.

Dalo by se to však interpretovat i jinak. České ceny energií jsou téměř nejvyšší v EU, přestože výrobní náklady patří k těm nejnižším. Letošní zisky energetických firem v Česku jsou naprosto extrémní, přesto u nás nebudou zdaněny letos, ale až za rok, až poradci přijdou na to, jak se té dani vyhnout.

Struktura našich energetických obchodů je jednoduchá, česká výroba elektřiny je dlouhodobě přebytková, a tak asi čtvrtina zamíří každoročně na export. Je to maximum možného, víc naše současné dráty přes hranice nepřenesou. Zato koláč domácí poptávky je ohrožován jak vlivem individuální samovýroby z obnovitelných zdrojů, tak energetických úspor. V posledních měsících se k tomu přidávají i odchody nebo krachy zákazníků, které vyhnaly či položily astronomické energetické náklady. Kdyby se k tomu přidali občanští a nedejbože komunitární prosumers, bylo by toho příliš, co centralizované energetice ujídá chleba. Velká energetika proto zatím byla vstřícná jen k takovým obnovitelným zdrojům, které budovala ve vlastní režii.

A to je taky skutečný důvod, proč to s bojem o energetickou decentralizaci a občanské sdílení elektřiny trvalo tak dlouho. Proč existují předpisy, jako je unikátní třífázové měření výroby, které investici zdražují. Proč ten, kdo chtěl elektřinu sdílet, musel natáhnout i vlastní dráty, jinak by elektřina z panelů ve škole putovala do sousední hospody stejně draho, jako kdyby to bylo z jaderné elektrárny na druhém konci republiky. A proč splnění všech náročných požadavků pro předávání přetoků do sítě je houby platné, když distributor suše sdělí, že pro další přenos nemá kapacitu.

Zatímco u nás vládne pravěk s nejdražšími účty, jinde obor vzkvétá, a to je příležitost k další kolonizaci neprobudilého Česka. Český stavitel fotovoltaických elektráren GreenBuddies uzavřel partnerství s německými a francouzskými firmami na výstavbu solárů v Česku, dočetl jsme se na Seznamu.Budeme tedy rozdávat další území, nejen pro logistická centra. Jak zpráva dále uvádí, pro výstavbu solárů v Česku mají GreenBuddies uzavřené partnerství s německou firmou IB Vogt a podobný kontrakt blízko uzavření mají také s blíže neurčenou francouzskou společností. „Plánujeme v České republice investovat miliardy korun,“ řekl jeden ze zakladatelů české firmy Aleš Spáčil.

Neméně podstatné je jiné jeho sdělení:

„Celá Evropa se snaží akcelerovat a podporovat zelenou energetiku. Přestože nám ceny komponentů v době po covidu lehce vzrostly, stále platí, že lze stavět projekty bez dotace, protože ekonomicky fungují. Ohromným impulsem pro tento stav samozřejmě bylo zdražení elektřiny. Nejde ale jen o cenu. Firmy začínají fotovoltaiku chápat i jako pojistku pro situace, kdy může dojít například k nenadálým výpadkům dodávek proudu. Je to o nezávislosti.“

Pokud to tedy v Česku nešlo, překážky nebyly ekonomické, ale regulatorní, spolu se zanedbaným přizpůsobením rozvodné sítě. To všechno má v rukou stát, ale stát mají v rukou velké energetické firmy. „Ano, Česko má specifické trhy, méně konkurenční,“ poznamenal v nedělní televizi U Moravce k jinému tématu, leč zcela případně i k tomu našemu, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Platnost této teze potvrzuje fakt, že dokud byl ve funkci, tak si takové prohlášení nikdy nedovolil.

Nakonec tedy došlo i v Česku na úpravu regulace energetiky podle evropských standardů, byť nebýt českého předsednictví v EU a z toho vyplývající povinnost reprezentovat unii na světové klimatické konferenci, asi by dál vítězily argumenty, proč to nejde, a že všichni ostatní, s Němci v čele, jsou naprostí idioti.

Evropské směrnice jsou u nás implementovány ve dvou balících. LEX OZE 1 už byl víceméně přijat, jde teď ve zkráceném řízení do druhého čtení, ale ten obsahuje pouze rozšíření možnosti instalovat na střeše nebo na dvorku bez licence a povolení soláry s výkonem do 50 kW, dosud to bylo jen do 10 kW. Změkčení se týká i solárů s výkonem do 100 kW, tam bude zjednodušené stavební řízení. A tato větší síla dostane s LEX OZE 2 i větší svobodu. Budeme si moci organizovat vlastní komunitní virtuální elektrárny nebo využívat sítě pro sdílení elektřiny s nižšími náklady, úměrně službě, kterou využijeme.

Česká Komora obnovitelných zdrojů energie to vidí v růžových barvách: „Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do její výroby a sdílení: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům, a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény,“ píše KOZE v radostné tiskové zprávě, že návrh ministerstva průmyslu jde do připomínkového řízení.

Přichází systémové řešení drahé energie: sdílení zelené elektřiny, hlásá titulek. „Pro obor obnovitelných zdrojů jde o zákon roku. Systémová změna přinese snížení účtů za energie i větší energetickou nezávislosti Česka. Zde začíná jednadvacáté století. Ze sdílení levné a cenově stabilní energie mohou těžit všichni - domácnosti, obce i podnikatelé a v budoucnu i naše děti,” řekl k tomu předseda KOZE Štěpán Chalupa.

Obnovitelné zdroje nejsou jen fotovoltaická elektřina. Bioplynky by měly dostat větší možnosti zásobovat domácnosti, buď plynem, nebo teplem z komunitního zdroje. Není to řešení pro každého, ale je hřích jej nevyužít tam, kde to jde. Povolovací řízení dostane evropské rysy, jak to známe třeba z Rakouska. Každý chápe, že v chráněné krajině nelze větrníky stavět, ale v průmyslové oblasti není co řešit. Vžil se termín GoTo zóny, tam klidně jdi. Ten by měl figurovat v novele stavebního zákona.

Někde už se obce chystaly na nové předpisy v předstihu. Třeba na Opavsku založili spolek pro komunitní energetiku Enerkom, který bude nabízet technické a poradenské služby odvíjené od prvních obecních experimentů, které už tam mají. Vznikaly ve spolupráci s technickými univerzitami v Praze (ČVUT) a Ostravě (VUT).

Univerzity nabízejí technologie, třeba UCEEB ČVUT malou elektrárnu, přesněji kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ze štěpky v rozsahu typickém pro pro obec nebo blok obytných domů. Bezobslužná elektrárna velikosti většího kontejneru nabízí 50 nebo100 kW výkonu, tedy méně než nejmenší zahraniční. A v tom je ten vtip, menší je těžší. Je to zejména pro obce s vlastním lesem nebo podřadnými pozemky, kde lze pěstovat energetické plodiny. Při dnešních cenách to je dostupné i bez dotace.

V ostravském univerzitním výzkumu se hodně zaměřují na akumulaci energie do vodíku nebo na zpětné získávání minerálních olejů pyrolýzou. Je to cesta k dalšímu zhodnocení odpadů podle principů oběhového hospodářství. Dneska je to drahé, ale co nezačínalo jako drahé? Vidíme jasnou vidličku, kde se nákladově oddělují technologie, které jsou stále levnější (obnovitelné zdroje, oběhové hospodářství), zatímco jiné jsou stále dražší (jádro).

LEX OZE 2 má zatím jen podobu návrhu, údolím smrti může být i amatérská umělecká tvořivost poslaneckých návrhů, které mohou mezirezortní řízení obejít. Ale fakt nejdražší energie a nejtužšího centralismu, který to konzervuje, příliš exponuje sprosté podezřelé. A pokud se podaří průlom do českých „specifických, méně konkurenčních trhů“, jak je decentně označuje Rusnok, v energetice, nástup svobody už nezastaví. Vlastní energetický zdroj znamená, že za energii se neutrácí, na energii se vydělává. A vydělané peníze lze investovat. Pokud vznikly v komunitním uspořádání, stejní lidé mohou uvažovat o dalších projektech. Ve prospěch obce, nikoliv jen ve prospěch vzdálených akcionářů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele