Pane doktore, je poněkud překvapivé, že jako lékař působíte v Evropském parlamentu v zemědělském výboru. Jiný na vás nezbyl?

Naopak, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je moje volba. Nejde jen o to, že Evropská unie vydává nejvíc peněz právě na zemědělství, ale Česko patří k zemím, které dostávají výrazně podprůměrné dotace, a to za podmínek, které jsou nám vnuceny. Přitom v tomto výboru v minulém a předminulém volebním období nikdo z naší republiky nebyl. Nyní jsme tam z Česka tři. S tím, jak se stále víc seznamuji s podstatou problému, zjišťuji, že situace je ještě mnohem horší, než jsem původně předpokládal. Zemědělství a stav venkova jsou pro nás velmi důležité. Proto si myslím, že informace by neměly zůstávat jen v odborných kruzích a mezi zemědělci, ale měly by se dostat k nezemědělské veřejnosti. Vše je důvodem, že jsem rozhodl uspořádat mezinárodní konferenci Budoucnost evropského zemědělství, která se bude konat právě tuto středu v Praze na Žižkově v hotelu Olšanka (další informace jsou například ZDE).

Neměli bychom se přece jen zabývat víc problémy u nás doma a trochu méně Evropskou unií? Vždyť konference se koná v Praze. S Portugalskem nebo Finskem toho má naše zemědělství asi málo společného…

Konferenci, o které jsem mluvil, financuje a vlastně pořádá naše poslanecká frakce Identita a demokracie, a i ta se musí řídit obecnými předpisy Evropského parlamentu. Proto je konference mezinárodní. Pro nás bude jen prospěšné, když se dozvíme o zemědělské praxi v jiných zemích. Přijede například ředitel organizace Safer, která ve Francii zajišťuje v mnoha ohledech servis a poradenství pro zemědělce. My doufáme, že jejich mnohaletá práce a zkušenosti pro nás mohou být inspirující.