Na ministra se kvůli tomu vrhla ústy svého předsedy Libora Vávry nátlaková skupina, zvaná Soudcovská unie. Je to dobrovolná organizace, v současnosti údajně sdružující asi polovinu soudců, přičemž neodhadnutelná část soudcovské komunity s ní nechce mít nic společného. 

Předsedu Unie Libora Vávru z mnoha důvodů považuji za slušného člověka, jenž by si zasloužil oslovení „Vaše Ctihodnosti“. Ale útokem na ministra Blažka mě docela pobavil. Vytáhl novou zbraň: rozhodnutí Aleše Novotného jsou rozhodnutí senátní a není známo, jak on sám osobně o nezákonných rozsudcích hlasoval: vždyť ho, chudáka, mohli přehlasovat přísedící ! Kromě senátu Aleše Novotného jsem měl co do činění s deseti senáty Krajského soudu Brno. Některé jsem souvisle sledoval několik let. Zejména přísedící ve zlínských senátech bývají dosti aktivní. Sám jsem stál jako svědek před senátem předsedy Pavla Dvorského a čelil jsem jejich otázkám.