Kde v takové situaci vzít alespoň špetku optimismu? Kde jej vzal ve svém projevu prezident Pavel? Asi se ho budu muset e-mailem zeptat. Můj mírný optimismus v mezích zákona vychází z toho, že je potřeba problémy přiznat a pojmenovat je. A urychleně hledat řešení, i ta nepopulární – bez ohledu na blížící se volby do Poslanecké sněmovny.

Osobně nekandiduji, nefandím žádné straně ani hnutí. A tak mohu s klidem, pomocí odborníků a svých zkušeností, hledat řešení. Volebně angažovaní to dělat nemohou, oni mohou jen slibovat a slibovat. Po volbách pak vytvořit protiústavní koalici a vymlouvat se na to, že koaliční partneři jim nedovolí plnit předvolební sliby.

Co je to za vlády, které zadlužují republiku na úkor našich vnuků? Jak může dobrá vláda připustit nejdražší energie a nejvyšší inflaci v Evropské unii? I když inflaci si ovšem zčásti roztáčíme sami.