Např. lékař Martin Balík hovoří o distanční výuce a zákazu sportování dětí jako o úplné katastrofě pro tělo i duši. A nelze, než s ním souhlasit.

Je proto víc než logické, že kompetentní orgány a především Ministerstvo školství hlasitě deklamují, že jim jde o co nejdřívější návrat žáků a studentů do škol. Jen to „technické provedení“ kýženého návratu jaksi pokulhává. Podle ministra Plagy „Návrat žáků do škol záleží na vývoji epidemie a zajištění testů, které zatím nejsou objednané“. Vývoj událostí je ale  rychlejší než moje „literární činnost“, a tak na mě v průběhu psaní článku vyskočilo sebevědomé (jak jinak) prohlášení ministra vnitra Hamáčka: „Od 1. března zahájíme návrat dětí do škol s testováním“.

Že by to najednou šlo? Návrat žáků a studentů do škol přece mohla vláda připravovat sama a ne „čekat“, až tento požadavek vznesou hejtmani jako podmínku, aby požádali vládu o prodloužení nouzového stavu. Hejtmani tak na ni alibisticky přenesli minimálně část zodpovědnosti a vláda nouzový stav o požadovaných čtrnáct dní prodloužila. Rozhodla tak i přes jeho zamítnutí Poslaneckou sněmovnou z minulého týdne, kdy podporu dalšímu prodloužení odmítli „rozhodující“ komunisté z důvodu nesplnění jejich podmínek pro souhlas s prodloužením předchozím. A těmi byly právě návrat žáků prvního stupně do škol a otevření skiareálů. Vláda tedy pravděpodobně rozhodla v rozporu s ústavním pořádkem. Ale to už si pan předseda Rychetský jistě ohlídá. 

Páni hejtmani ale nenechali nic náhodě a dohodu s vládou si pojistili. Podle jihočeského hejtmana Kuby: „Pokud vláda nedodrží víkendové dohody s hejtmany, na jejichž základě ji vyzvali k vyhlášení nynějšího nouzovému stavu, vyzvou hejtmani své poslance, aby nouzový stav dál nepodporovali“. Jako kdyby ho minulý týden podporovali. I tato „podařená zápletka“ svědčí o tom, že naše vyšší územně samosprávné uspořádání má k dokonalosti hodně daleko.