Včera se odehrála v české polistopadové historii zcela bezprecedentní událost. Deset radních pražské radnice včetně primátora Prahy bylo obviněno Policií ČR z porušení povinností při správě cizího majetku. Měli se dopustit závažného trestného činu předražení projektu „Podpory kartového centra Opencard“ a navíc zvýhodnění výherce přímým výběrem bez výběrového řízení. K obvinění došlo neobyčejně teatrálním způsobem přímo na jednání Rady hlavního města Prahy. V souvislosti s touto skutečností se objevilo ve sdělovacích prostředcích neuvěřitelné množství dezinformací a lží. Dovolím si připomenout, jaká je skutečná pravda o projektu „univerzální elektronické karty Pražana“.

1.      Projekt vznikl jako součást koncepce rozvoje elektronických služeb na území Prahy a jeho hlavním smyslem bylo a je nabídnout jednoduchý a z hlediska ochrany osobních údajů bezpečný elektronický kartový nástroj pro desítky funkcionalit, které město nabízí svým občanům jako „veřejnou službu“: předplatné v MHD, parkování, vstup do Městské knihovny, divadel, galerií, „peněženku“ umožňující malé platby v běžných obchodech a zároveň elektronický vstup do velkého množství správních a administrativních služeb, při kterých komunikuje občan s úřady. Těžko lze takovému záměru něco vyčíst. Představuje zjednodušení a zkrácení interakcí, které probíhají mezi občanem a veřejnou správou a které, přiznejme si, nejsou v dnešní praxi vždy ideální. Projekt byl schválen v roce 2005, a to koalicí ODS a ČSSD.

2.      O rok později proběhlo otevřené výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma Haguess a začala tak provozovat „kartové centrum“ Opencard. Dlužno podotknout, že byť podobné projekty existují v některých vyspělých evropských metropolích, tak v české veřejné správě se jednalo o projekt unikátní svým rozsahem i kvalitou, nesrovnatelný s jinými městskými kartami, které již existovaly např. v Plzni či Hradci Králové. V roce 2006 byly podepsány první smluvní dokumenty, které vycházely ze zadávacích podmínek výběrového řízení. Byly potvrzeny i Úřadem na ochranu hospodářské soutěže.

3.      V roce 2008 získala Rada hlavního města Prahy poznatky o tom, že některé ze smluv nemusí být pro město výhodné tak, jak by si přálo, a i s ohledem na rostoucí náklady projektu postupně Rada hlavního města Prahy zadala zpracování tří na sobě nezávislých auditů. Jejich závěry se od sebe věcně i právně poměrně významně lišily, přesto z nich vzešla desítka doporučení, která byla následně realizována: došlo k výraznému zlevnění celého projektu odstraněním limitu pro počet vydaných karet se smluvně definovanou cenou; došlo ke změně licenčních podmínek tak, že se správy a údržby může ujmout třetí strana (licenci vlastní město a může pověřit správou a/nebo provozem kartového centra třetí stanu…); došlo ke zveřejnění akcionářské struktury a vlastníka firmy Haguess.  Pokud se dnes pani radní Vorlíčková či kdokoliv jiný vymlouvá na omezující licenční podmínky z roku 2006, které neumožňují vypsat otevřené a veřejné výběrové řízení, pak lže. Firma Haguess dnes NENÍ jedinou firmou, která může na základě tzv. "velmi výhodných smluv" pouze sama spravovat a udržovat systém kartových center.