Proč se autoři tak málo věnují kumulování poltických funkcí – typicky české politické disciplíně? Možná by stálo za to sestavit žebříček největších přeborníků v této disciplíně a pravidelně jej aktualizovat a doplňovat.

Jsem přesvědčen, že chce li politik vykonávat volenou funkci na sto procent, nemůže zkrátka sedět na dvou židlích. Nemám na mysli povinnou součást pracovní náplně zvoleného zastupitele, jako je např. práce v orgánech  městského  podniku, neboť kdo jiný by měl dohlížet a být zodpovědný za efektivitu řízení těchto subjektů, než volený zástupce. Narážím na kumulování časově náročných a vysoce exponovaných volených funkcí poslance, hejtmana nebo krajského radního.  Taková práce v Poslanecké sněmovně, bere li ji daný politik opravdu zodpovědně, je časově velmi náročná.  Nemluvím jen o pravidelných schůzích sněmovny, ale rovněž o práci ve výborech, podvýborech nebo práci na přípravě legislativních návrhů, nehledě na vzdálenosti mezi vykonávanými funkcemi, např.mezi Prahou a Ostravou nebo Prahou a Brnem atd.  Myslím, že všem je jasné, že skloubit takovou práci s dalším, neméně náročným povoláním prostě nelze.  A pokud někdo tvrdí, že lze, plyne z toho jediné. Dotyčný vlastně přiznává, že se ani jedné z prací nevěnuje naplno, a mandát, který od občanů získal ve volbách, bere na lehkou váhu. Někteří hejtmani jsou toho zářným příkladem. Jejich názorové veletoče jsou často opravdu úsměvné.