Co jiného by bylo příčinou křečovitých a nenávistných vystoupení proti každému, kdo se snaží tato práva hájit minimálně požadavkem na to, aby byly dodržovány ústavní procedury a nebyl obcházen parlament.

Jasným dokladem toho je pokoutní prosazování, tedy potichu a mimo parlament, tzv. Klausovy výjimky.  Konkrétně řešeno přistoupení k Protokolu 30,  znamenající, že  Česko bude mít výjimku při uplatňování Listiny práv Evropské unie v hlavě 4 s názvem Solidarita,  ve spojení s připravovaným  vládním zákonem o stávce.  Výjimku si vydobyl Václav Klaus kulantně řečeno ústavně nestandardně , když odmítal,  dokončit ratifikační proces Lisabonské smlouvy přesto, že s Lisabonskou smlouvou, podotýkám bez výjimek a jakýchkoliv dodatků, vyslovily souhlas obě komory parlamentu a Ústavní soud potvrdil její soulad s Ústavou ČR.

Listina práva svobod evidentně obtěžuje

Dá se předvídat, že omezením platnosti Listiny práv Evropské unie v ČR se  snaží  pravice vytvořit si podmínky proto, aby bylo možné  odstranit  českou Listinu základních práv a svobod z našeho ústavního pořádku. Ta jediná totiž  ještě brání bezbřehé privatizaci vzdělání, zdravotní péče a dalších veřejných systémů, omezení  práv a svobod občanů na úkor bezskrupulózního byznysu.

Senát Parlamentu ČR  před  lednovou Evropskou Radou přijal usnesení, ve kterém žádá vládu ČR, aby odstoupila na evropské úrovni od  tohoto požadavku. Za prvé proto, že Klausova výjimka nebyla projednán v souladu s národní ani evropskou legislativou. Za druhé proto, že se obával, že jejím přijetím dojde ke snížení ochrany sociálních práv občanů ČR. Posledním požadavkem Senátu bylo, aby přistoupení k výjimce bylo odděleno od přístupové smlouvy s Chorvatskem. Poslední požadavek od té doby ztratil aktuálnost, protože ratifikace přístupové smlouvy s Chorvatskem již probíhá.

Pokud se týká snížení ochrany sociálních práv Evropský soudní dvůr od té doby přijal judikát, ve kterém shledává, že Listina práv EU platí bez ohledu na Protokol 30. Logický závěr pak  by z toho měl být,  že se tímto výrokem Evropského soudního dvora Klausova výjimka stala naprosto bezpředmětná, pokud chtěla jakýmkoliv dopadům Listiny bránit.  Pak platí ještě silněji požadavek č. 1 usnesení Senátu na odstoupení od tohoto požadavku.