Norma, kterou dnes schválili poslanci, určuje maximální zákonnou dobu splatnosti pohledávek a stanoví jasné sankce za její porušení. Lhůta pro splatnost faktur se stanovuje na 30 dní. Podnikatelé si ji budou moci výjimečně prodloužit až na 60 dní a překročit ji pouze, není-li to hrubě nespravedlivé. V případech, kdy je obsahem závazku dodat zboží nebo službu za úplatu veřejnému zadavateli, může být doba splatnosti delší než 30 dní jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nesmí v těchto případech přesáhnout 60 dní. To platí i na subdodavatele veřejné zakázky. Zákon tak počítá s tím, že stát má jít příkladem, proto se novela obchodního zákoníku netýká jen soukromého, ale i veřejného sektoru.
„Myslíme v tom návrhu především na ochranu malých a středních podnikatelů. Ti představují skupinu, která nejčastěji čelí špatné platební morálce především od velkých odběratelů. Pozdní platby pak mohou drobného živnostníka prakticky zlikvidovat,“ upozornil ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Na 30 dní se stanovuje i maximální ujednaná doba pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Pokud by firmy nová pravidla nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč. Obdobná pravidla splatnosti obsahuje i nový občanský zákoník.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.