Pro mnohé vědomé tuneláře, zejména z 90. let, je tento Klausův odpustek pověstným útěkem z hrobníkovy lopaty, přesněji z vězeňské cely.
Pro řadu poctivých občanů, kteří přišli o své nemalé a mnohdy i životní úspory, když byli podvedeni při tunelech podniků, bank, kampeliček a fondů, je zejména článek č. II vyhlášené amnestie fackou do tváře. Václav Klaus tak na sklonku své vrcholné politické kariéry uzavírá třináctou komnatu našich novodobých dějin, kterou na počátku devadesátých let jako premiér a strůjce privatizačního procesu doprovázeného dobou divokého kapitalismu sám odemkl. Pro celou českou společnost je takto pojatá amnestie demoralizující a devastační.
Je třeba však nahlas říci fakt, o kterém se v záplavě komentářů a článků z posledních dní příliš nehovoří. Za zázračné očištění celé řady sporných jmen, která byla v minulých dnech vyjmenována, a kde se objevují jména jako Tomáš Pitr, Jaroslav Starka, Jiří Berka či manažeři H-Systému nebo Českomoravské družstevní spořitelny, je odpovědná především Nečasova vláda. Tedy vláda, která se sama nazvala vládou práva a boje proti korupci. Amnestii prezidenta republiky spolupodepsal i premiér Nečas, a souhlasí s ní tedy a veřejně ji obhajuje ministr spravedlnosti Blažek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21