Slyšel jsem v jedné pražské hospodě vtip, hořký vtip, nespravedlivý vůči policajtům. Prý, co se stane, až vymřou ekonomové. Budou prý opět nejblbější policajti. Je to nespravedlivé vůči oběma stranám, ale ukazuje to, jak lidé ekonomům věří. Kdyby byl svět svěřen do správy ekonomům, nemohl by přežít. To složité předivo lidských životů neurčují jen peníze a ekonomické vztahy. Řada věcí se musí zakládat s vědomím, že se naplní v řádu staletí. A je pak jedno, myslíme-li na Boha, na lidi, na vznešené ideály nebo na národ. Ale hledisko krátkodechého profitu nestačí a v krizových chvílích nespoléháme na konkurenční chování, ale daleko spíše na chování solidární.
Jiří Rusnok se vyslovil, že by se měl počet akademických ústavů zredukovat z 59 na 30. Akademie věd České republiky pří potřebuje zeštíhlit, prý se topí v nadbytku financí. To je stejná pitomost, jako když Topolánek nebo Nečas tvrdili, že si vědci musí všechno vysoutěžit. O tupostech páně Lišky, že Akademii věd je třeba zrušit, ani nemluvě. Prý ji totiž založil Zdeněk Nejedlý podle stalinského vzoru. Liška netušil, že původcem Královské české učené společnosti byl Ignác, rytíř Born, předobraz Sarastra z Kouzelné flétny Mozarta a Schikanedra. Kdo nevěří, ať se podívá do vynikající knihy mého zvěčnělého učitele Josefa Haubelta Wolfgang Amadeus Mozart v jasu svobodného zednářství. Druhým předchůdcem ČSAV byla Česká akademie věd a umění, u jejíhož zrodu stál císař a král František Josef I. Tedy žádný Stalin.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloslav Ransdorf