Objevují se názory, že v souvislosti se ztrátou zájmu Západu o Ukrajinu se celý tamní vývoj mění, jak uvedla novinářka Tereza Spencerová v aktuálním hodnocení vývoje pro ParlamentniListy.cz „v jakousi jednolitou černou kroniku.“ Zmínila také možnost „jugoslávského scénáře“. Jde o „černou kroniku“ a ztratili jsme skutečně o Ukrajinu zájem?

Souhlasím s pojmem „černá kronika.“ Na Ukrajině bylo zabito nejméně sedm tisíc lidí, a to jsou nejstřízlivější odhady, navíc lidí z řad civilního obyvatelstva. Má také pravdu v tom, že se situace něčím podobá Jugoslávii. V tomto kontextu bych připomněl brilantního amerického autora Samuela Hungtingtona, který dokonce, když hodnotil vývoj v Jugoslávii a zejména pak v Bosně, zavedl pojem tří druhů aktérů. (Primární, ti, kteří proti sobě bojují, tenkrát to byli bosenští Chorvaté, bosenští muslimové a bosenští Srbové.)

V případě Ukrajiny jsou primární aktéři lidé na západě Ukrajiny, kteří jsou pro Ukrajinu evropskou a proti nim východní proruská část. Pak existují sekundární aktéři, kteří je podporují, tedy vláda v Kyjevě a Moskvě. Důležitou roli pak hrají terciární aktéři, to znamená Spojené státy, potažmo s nimi NATO, kteří dávají backing čili oporu Kyjevu a Ukrajině proti tzv. rebelům, proti zabíjení na východní Ukrajině a proti anexi Krymu. Dalším terciárním aktérem je také Rusko, které podporuje povstalce, kteří vedou boj proti ukrajinskému státu. V tomto má Tereza Spencerová pravdu, že lze situaci s vývojem v Bosně srovnávat.

S tím souvisí i predikce do budoucnosti. Hungtington správně napsal, že terciární aktéři, tedy na jedné straně Západ a na druhé straně Ruská federace, museli ovlivnit sekundární aktéry, kterými byli Milošević v Srbsku, Tuđman v Chorvatsku, aby oni zatlačili na primární a ti přestali bojovat. Hungtington měl také krásné přirovnání, když řekl: „Válka vyvěrá zespoda a mír se snáší shůry.“ I dnes je potřeba čekat na to, kdo dotlačí primární aktéry k tomu, aby se přestalo bojovat a kdo jim vnutí shůry mír.

A zájem o situaci na Ukrajině? Neztratili jsme ho, ale není to už otvírák televizních nebo rozhlasových zpráv. Nezapomeňme také, že si spousta lidí uvědomila, že nejde o černobílý konflikt. Objevily se poznatky z Oděsy a odjinud o tom, jaké jsou prapory, pluky Azov, Doněck a další. Na obou stranách se používá krutá taktika a obě strany střílí na civilní obyvatelstvo, dělají chyby a páchají válečné zločiny. Nelze tvrdit, že je to jednostranné.