„Po mimořádných volbách, jak jsme dosud viděli, se věci odvíjejí úplně odlišně, než si politici naplánují. Ono to může být, že když se dva perou, vítězí třetí. A přiznám se, že ti třetí, kteří stojí stranou, si opravdu u moci nepřeji,“ prohlásil politolog.

Vidíte po volbě slovenského prezidenta u našich sousedů nějakou paralelu s chováním českých voličů?

Slovenští voliči se zachovali v prezidentské volbě zcela odlišně od voličů českých. Volili alternativu k politickému uskupení, které ovládá Slovensko už sedm let. A volili alternativu nestranickou. Problém je, že pan Kiska není politicky vyhraněnou osobností a teprve budeme zjišťovat, jaké jsou jeho politické priority. V případě Miloše Zemana každý, kdo ho volil, věděl, na čem je.

Ale když srovnáme rozhodování slovenských voličů v prezidentské volbě a českých voličů při podzimních sněmovních volbách, nezachovali se podobně, když zřejmě zklamaní z chování tradičních stran dávali podporu podnikatelům, kteří se dosud v politice neangažovali?

I na Slovensku se projevuje rostoucí nechuť k stávajícím politickým stranám a hledají lidi, kteří něčeho dosáhli mimo politiku.

Na Slovensku uspěl bývalý podnikatel a filantrop Andrej Kiska, v Česku zase úspěšný podnikatel Andrej Babiš. Mají mnoho společného, oba pocházejí z byznysu, vybudovali úspěšné firmy, zbohatli a pak se rozhodli vstoupit do politiky, vlastně oba jsou i slovenské národnosti. Vidíte mezi nimi i nějaké rozdíly?

Mezi nimi je spousta rozdílů. Jako hlavní rozdíl vidím, že pan Kiska skončil s podnikáním a věnuje se v posledních letech charitativní činnosti, a to takové, se kterou se může setkat každý občan. Tahle dimenze našim podnikatelům vstupujícím do politiky naprosto chybí.