Střelba na Filozofické fakultě UK se odehrála před více než rokem. Byli jsme zvyklí, že se takové hororové události dějí hlavně v Americe, takže nás to velmi překvapilo. Jak to mohlo poznamenat českou společnost?

Událost nás všechny zaskočila svou nečekaností. V první chvíli to byl šok, překvapení a hluboký soucit s oběťmi a jejich rodinami. Nikdo z nás by nepředpokládal, že se něco takového může odehrát i v naší blízkosti. Bylo to, jako kdyby se náhle rozpadla jistota, kterou jsme považovali za samozřejmost.

Tento otřes však odstartoval řadu otázek. Kdo to byl? Proč to udělal? Jaké měl motivy? Událost zasáhla mnoho lidí, zejména studentů, kteří začali zvažovat otázky, jež jim možná dosud připadaly vzdálené. Otázky života, smrti a smyslu existence. Bylo zvláštní a zároveň přirozené, jak se mladí lidé, často plní plánů a očekávání, začali zamýšlet nad hloubkou bytí. Existenciální otázky, které jim náhle vstoupily do života, proměnily atmosféru kolem nás.

Pak ale přišly Vánoce. Lidé se schovali do tepla rodinných domovů, zapálili svíčky za oběti a zavzpomínali. Avšak s příchodem ledna, jako by vše začalo zapadat pod sněhovou přikrývku zapomnění. Událost se postupně vytratila z médií i z veřejného prostoru.