„Osa zla“? Komu vadil šáh a nyní vadí i ajatolláhové

10.07.2025 18:52 | Reportáž

Proč se nesmí nechat Írán na pokoji? Československo a především jaderné strojírenství z plzeňské škodovky mohlo mít pohádkovou zakázku. Stačilo ale jen malé upozornění, že toto bychom tedy opravdu neměli… Ředitel Nadace Železné Opony ing. Václav Vítovec, který je významným odborníkem na využití jaderné energie – mírové i válečné, poodhaluje pro ParlamentníListy.cz zákulisí izraelsko-íránské války. Návrat šáha? Nereálné retro…

„Osa zla“? Komu vadil šáh a nyní vadí i ajatolláhové
Foto: Václav Vítovec
Popisek: Íránské ženy

Chtěl mít podle vás Írán opravdu jaderné zbraně? Není to jen úlitba pro vnitřní rozvrat další země? Vždyť v nedávné paměti je přece tvrzení tajných služeb USA o chemických zbraních v Iráku, které se ovšem nakonec nepotvrdilo…

Írán provozuje 19000 odstředivek na obohacování U235, v zásobách má 447 kg U235 obohaceného na 60 procent. Pro palivo do určitých typů reaktorů se používá obohacený U235 na 3,67- 5 procent, pro jaderné zbraně je nutné obohatit na více než 20 procent. Čím více obohatíte uran izotopem U235, tím menší je kritická hmotnost pro roznět řetězové reakce v jaderné zbrani. Kritická hmotnost pro primitivní zbraň typu uranové bomby, použité na Hirošimu, byla 68,5kg uranu obohaceného na 83,7-93,4 procent. Írán tuto schopnost má. 

Anketa

Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?

hlasovalo: 10798 lidí

Koncem šedesátých let, ještě pod vedením šáha Rézy Páhlavího, chtěl Írán zásadně modernizovat celou zemi a plánoval čtyři jaderné elektrárny. Pro zajímavost – plzeňská Škodovka, která se v šedesátých letech podílela za výstavbě největšího metalurgického komplexu v Indii v Ranchi, dostala od perského šáha po jeho osobní prohlídce budovaného komplexu nabídku podílet se na průmyslovém rozvoji Íránu. Vím to proto, že otec perského šáha mne osobně provázel.

Na íránském jaderném programu se významně podílelo i Československa a Česko....

Írán po zásadních politických změnách postupně po začátku výstavby jaderné elektrárny v Bušeru německou KWU uvedl do provozu ze čtyř známých reaktorů typu vodou chlazených, vodou moderovaných na 1000 MWe jeden. Ten po značných technických a ekonomických potížích po německé KWU, která po polických změnách od zakázky odešla, dostavěla a uvedla do provozu tehdy ještě sovětská organizace Atomstrojexport . Myslím, že tak se tehdy jmenovala, později to byl ruský Rosatom. Írán, vedle energetického jaderného reaktoru, provozuje ještě pět výzkumných reaktorů nulového výkonu bazénového typu. Koncern Škoda Plzeň byl koncem osmdesítých let osloven, aby pro jadernou elektrárnu Bušer vypracoval nabídku na dodávku čtyř reaktorů. Podílel jsem se na tom a dodnes si pamatuji, že pod hlavičkou Íránské islámské republiky a státního znaku stálo „…In the name of God…! Ve jménu Boha….a na konci mnohastránkové poptávky stálo „….Because the God is the best of the planers…“, protože Bůh je nejlepší z plánovačů. Škodovka byla později vážně varována, aby v této záležitosti dále nepokračovala.

Co je však zásadní - každý jaderný reaktor na světě vyrábí při pálení uranu v aktivní zoně plutonium. To je druhá materie, která se štěpí a umí udělat řetězovou reakci. Plutonium se po relativně jednoduchém chemicko-technologickém procesu nechá po cirka 5-10 týdnech pálení uranu v reaktoru vyseparovat a po určité úpravě použít pro jednodušší typ jaderné implozní bomby. Tento typ bomby Američané poprvé otestovali 16. července 1945 v Novém Mexiku a následně 9. srpna 1945 použili na japonské Nagasaki. (Hirošimský typ jaderné uranové bomby je zcela jiného principu a nikdy nebyl testován).

Je podivuhodné, že o této možnosti se vůbec nemluví.

Technickým problémem není konstrukce jaderné zbraně. Závěrem pro zajímavost uvedu slova Prof. Edwarda Tellera, otce americké vodíkové bomby, který kdysi prohlásil, „že by to dokázal každý student fyziky v druhém semestru, kdyby měl materiál“. Irán má studenty druhého semestru i materiál. Na otázku, proč Írán ani po dvacetiletém snažení jaderné zbraně nemá, což jasně potvrzuje MAAE, si každý může odpovědět sám.

Po této velké zemi jste hodně cestoval. Jaký na vás udělala dojem?

Írán jsem procestoval před mnoha lety téměř celý. Všichni jsme se shodli, že Írán je bezpečná, spořádaná a uzavřená země, s úžasnou historií, plná mladých, příjemných, vzdělaných a důstojných lidí, kterým systém neumožňuje rozletět se do světa. Země s kulturně řízeně náboženským statutem, který v devadesáti milionové zemi zajišťuje pořádek a paradoxně náboženskou toleranci k jinému vyznání, včetně v zemi žijících Židů. V Teheránu jsem měl možnost nahlédnout do části zlatého pokladu Íránu. Tam jsem pochopil… Pro svou bohatost nejen na přírodní zdroje, je Írán trvalým předmětem zájmu celosvětových patologických „nenažranců“.

Procestoval jsem 121 zemí a Persii považují z důvodů historie, uchovaných a udržovaných tisíciletých památek, z turistického a kulturního pohledu za jednu z nejzajímavějších zemí v současném zblázněném světě. A jaký má vliv konzervativní režim ajatolláhů? Na letišti v Teheránu byla velmi slušným způsobem dámská část naší skupiny upozorněna, že je nutné, podle místních zákonů, nosit na veřejnosti šátek. Za celou dobu pobytu s tím nebyl žádný problém. Provázel nás syn bývalého šáhova vojenského přidělence v USA, vybaven perfektní angličtinou a rozsáhlými vědomostmi jak z historie tak současnosti své země. Prohlédl jsem si mešity, viděl zřejmě nejkrásnější město světa Isfahán, stál v Teheránu na schodech kudy chodila historie. Tam jsou foceni aktéři Teheránské konference Spojenců v roce 1943, kde připravili rozdělení světa po skončení druhé světové války. Všude se smělo fotit, pouze v Natanzu, kde se pracuje na jaderných technologiích, jsem byl upozorněn, že tady se nesmí fotit, a podruhé jsem byl upozorněn na určité nebezpečí, kdy jsem s hnědookým, černovlasým kolegou chtěl navštívit shromáždění proti politice Izraele na třetím největším náměstí na světě. Bylo tam téměř milion lidí a nikdo si nás nespletl. Shromáždění se po modlitbě a provolání protiizraelských heslech v klidu rozešlo a s námi se chtěly fotit a mluvit desítky lidí.

Po návštěvě Íránu mnohé ze současného stavu této části světa pochopíte a uvědomíte si, že u nás ve střední Evropě počítáme naši krvavou historii od doby věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Tam jezdíte po místech jako je třeba Persepolis, kde byly před tisíci lety položeny základy k novodobým myšlenkám OSN, stojíte u plamene naděje, který hoří bez přerušení 1500 let, prohlížíte si muzeum perského lékaře moderního lékařství…..a chodíte po uchovaných památkách tisíce let před Kristem.

Je potomek šáha pro obyvatele země nějakou alternativou, nebo je tato rodová linie brána jako něco překonaného?

Potomek šáha Rézy Páhlavího, jehož otec byl udržován u moci silou USA, mohl být pro tuto zemi v dnešní situaci jistou alternativou. Faktem je, že šáh občas přál i ostatním, ajatolláhové myslí více na sebe, ale návrat potomka šáha je nepřijatelná cesta zpět. Situace na Středním východě v současné době nemá řešení. Kdybyste se mě zeptali na mé mínění… nemilitantní vedení Izraele a moderně myslící ajatolláhové… ale to je proces, nikoliv akt.

Ve válce Izrael versus Írán je jediným vítězem jako ve všech válkách… hloupost, strach a chamtivost, jak říkal Albert Einstein.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Írán , Československo , Vítovec

autor: Václav Fiala

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Veřejná doprava

Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Diskuse obsahuje 7 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky

9:02 Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky

TÝDEN V MÉDIÍCH Nový ředitel ČT chce provést kontrolu hospodaření. Zná čísla z roku 2001, kdy stálo …