Chtěl mít podle vás Írán opravdu jaderné zbraně? Není to jen úlitba pro vnitřní rozvrat další země? Vždyť v nedávné paměti je přece tvrzení tajných služeb USA o chemických zbraních v Iráku, které se ovšem nakonec nepotvrdilo…

Írán provozuje 19000 odstředivek na obohacování U235, v zásobách má 447 kg U235 obohaceného na 60 procent. Pro palivo do určitých typů reaktorů se používá obohacený U235 na 3,67- 5 procent, pro jaderné zbraně je nutné obohatit na více než 20 procent. Čím více obohatíte uran izotopem U235, tím menší je kritická hmotnost pro roznět řetězové reakce v jaderné zbrani. Kritická hmotnost pro primitivní zbraň typu uranové bomby, použité na Hirošimu, byla 68,5kg uranu obohaceného na 83,7-93,4 procent. Írán tuto schopnost má. 

Koncem šedesátých let, ještě pod vedením šáha Rézy Páhlavího, chtěl Írán zásadně modernizovat celou zemi a plánoval čtyři jaderné elektrárny. Pro zajímavost – plzeňská Škodovka, která se v šedesátých letech podílela za výstavbě největšího metalurgického komplexu v Indii v Ranchi, dostala od perského šáha po jeho osobní prohlídce budovaného komplexu nabídku podílet se na průmyslovém rozvoji Íránu. Vím to proto, že otec perského šáha mne osobně provázel.

Na íránském jaderném programu se významně podílelo i Československa a Česko....