Máte zkušenosti s komunální politikou, konkrétně jste opozičním zastupitelem na Praze 3. Co jste v zastupitelstvu zažil? Jak podle vás Praha 3 momentálně funguje? Na radnici vládne starosta z TOP 09 + STAN, v koalici jsou ještě Piráti a Zelení.
Členem zastupitelstva Prahy 3 jsem skoro pět let. Za tu dobu jsem zažil mnohé. Nejvíce vzpomínám na poslední půlrok minulého volebního období, kdy jsem se po změnách na radnici stal radním pro dopravu a vedlejší hospodářskou činnost. Konstruktivní starost o městskou část mě bavila, povedlo se pár přínosných věcí, měl jsem plány koncepčních změn pro další období, ale nedostal jsem možnost je realizovat i přes vítězství naší koalice ve volbách.
Historicky nejbouřlivější bývala jednání začátkem roku 2015, kdy se opakovaně řešilo autonomní centrum Klinika za přítomnosti squaterů. Vždy jsem v tom sporu zastával primárně hledisko nedotknutelného vlastnictví. Největšími zastánci levicových aktivistů z Kliniky byli vždy Zelení zastupitelé a teď ti samí lidé, díky pozvánce od TOP 09, tvoří součást vládnoucí koalice Prahy 3. Takže dělají svoji politiku proti autíčkářům a jakékoliv výstavbě a jsou asi spokojení, výrazně méně to však dělá radost občanům.
K tomu máme v zastupitelstvu velkou flotilu Pirátů, u většiny z nich platí přímá úměra „čím méně odbornosti, tím více arogance“. Z reálných skutků jsem u nich zaregistroval akorát vyvěšení duhové vlajky z okna a personální čistku na odboru školství. No a vládnoucí koalici zastřešuje uskupení TOP 09 + STAN, které se dobře umí starat o svoje PR a kamarády, jinak však společně s ostatními zastavilo (přerušilo?) privatizaci bytů v panelových domech na spodním Žižkově nebo zvedlo daň z nemovitosti. To jsou zřetelné kroky, které jdou proti nám, občanům Prahy 3.
Nedávno proběhl ustavující sněm hnutí Trikolóra, jehož jste členem. Co vás osobně do hnutí přivedlo?
Zájem o věci veřejné a politiku, programové pilíře Trikolóry a osobnost Václava Klause ml. Výhodou bylo, že jsem se s Václavem trochu z toho dřívějšího politického dění znal, potkávali jsme se na stejných akcích, takže když jsem dostal nabídnutou možnost se do Trikolóry zapojit, tak jsem neváhal. A nebyl to kalkul, ale rozhodnutí srdcem. Vždy jsem byl konzervativní ve společenských otázkách a liberální v oblasti ekonomické, což odpovídá pohledu Trikolóry.
Na ustavujícím sněmu Trikolóry padly i poměrně ostré věty. Asi nejvíce jich zaznělo z úst nově zvoleného předsedy Václava Klause mladšího. Ten například Evropskou unii počastoval slovy: panoptikum bizarnosti, stádnosti, hlouposti a licoměrnosti. Jaký dojem dělá EU na vás?
No tak já bych slova předsedy podepsal. Já osobně už v referendu 2003 hlasoval proti vstupu do EU. Ale asi umím pochopit, že lidé hlasovali ano, primárně pro volný pohyb kapitálu a zboží, pro výhody obchodní a cestovní, pro evropskou příslušnost, tedy pozitivní věci. Ale zásadně kritickým, cíleným zlomem ve vývoji EU bylo přijetí Lisabonské smlouvy, ta ukázala cestu k předávání kompetencí Bruselu i v oblastech, které mají být výsostně v gesci národních států. A to utahování šroubů ze strany nedemokratického vedení EU, se socialistickým myšlením, za ty roky dosáhlo obludných rozměrů. Dnes již přes 50 % přijímaných zákonů v ČR jsou implementace zákonů EU, o kterých se nediskutuje a jsou poslušně zpracovány. A mnohdy jsou to šílenosti. Trikolóra, věřím, bude stranou, která bude umět říct ne věcem, které nejsou v našem národním zájmu. Aktuálně třeba snahám o změnu našeho azylového zákona.
Volební průzkumy z poslední doby přisuzují Trikolóře kolem 3–4 procent, s výjimkou posledního průzkumu agentury Median, který hovoří o 1,5 procenta preferencí. Má podle vás Trikolóra na to, aby zasedla do příští Sněmovny?
Já jsem založením spíše pesimista, přesto jsem o zasednutí ve Sněmovně přesvědčen. Tedy my tam máme dva zástupce již nyní, ale za dva roky tam můžeme být v mnohem větším počtu. Potenciál Trikolóry je velký, máme charismatického lídra, kterému lidé důvěřují. A program mluví obyčejným jazykem, kterému lidé rozumějí.
Ohrozit se potenciálně můžeme jen sami, kdyby nefungovala vnitrostranická chemie, ale zatím je to týmové táhnutí za provaz.
Sněm Trikolóry vzbudil velkou pozornost i u českých komentátorů. Bohumil Pečinka se pozastavil nad vystoupením místopředsedy ANO Petra Vokřála na sněmu Trikolóry, stejně jako nad širokým ideovým rozkročením hnutí. Podle Pečinky tak bude Trikolóra jen satelitním uskupením Babišova ANO. Je podle vás takový scénář reálný? Kdo je podle vás přirozeným spojencem Trikolóry?
Nejdříve musíme něco sami ukázat, pracovat a snažit se získat důvěru lidí. Až při získání respektované pozice můžeme uvažovat o spojencích. Pak teprve lze hledat, se kterým partnerem budeme moci prosazovat pro nás stěžejní prvky programu.
Fotogalerie: - Trikolora
Kdo je podle vás přirozený volič Trikolóry?
Byl bych rád, pokud by si každý u Trikolóry lehce našel důvod, proč naše hnutí volit. Ať už kvůli programu nebo osobnostem anebo potřebě změny na politickém spektru. Ale typický volič? Zkusím si pomoci spektrem podporovatelů. V Praze 3 má Trikolóra v současnosti 103 registrovaných členů a příznivců. Jsou to muži i ženy (třetí a další pohlaví, myslím, nemáme). A jsou to lidé různých profesí… ekonom, učitel, výčepní, programátor, řidič kamionu, advokátka, architekt, studentka, chemik, fyzioterapeutka. Podnikatelé i zaměstnanci, takže celkově pestrá společnost. Snad z věkového hlediska jsou to častěji lidé 40+ než úplně mladí. Jednoticím prvkem příznivců, a potenciálně tedy i voličů, je, myslím, selský rozum, pracovitost, vztah k České republice, k rodině.
Kněz Tomáš Halík se opřel do Trikolóry, hnutí SPD a do extrémní politické pravice. „Jak já často říkám – ( ti lidé) kteří vyjadřují to, co si myslí lidé, kteří nemyslí,“ uvedl Halík na adresu těchto uskupení. Konkrétně třeba návrh Trikolóry na mírnou toleranci alkoholu pro řidiče podle Halíka představuje populismus a nebezpečí, nadbíhající tomu nejhoršímu v nás. Vadí vám takový výrok od pana Halíka?
Mně osobně vadí všechny ďábelské výroky pana Halíka, ale nehodlám trávit čas jejich komentováním.
Jinak v zemích, kde existuje mírná povolená hranice alkoholu, statisticky nedochází k více nehodám, kde by faktor alkoholu hrál roli.
V Senátu se v poslední době několikrát diskutovalo téma zakotvení práva na zbraň do ústavy. Jak se k takovému návrhu stavíte? Je podle vás potřeba takového kroku silnější i kvůli momentální bezpečnostní situaci v Evropě, nebo jde naopak o krátkodobý problém a byla by chyba nechat jím své rozhodnutí ovlivnit?
Já plně podporuji boj za ústavní právo na obranu se zbraní a osobní účastí jsem opakovaně podpořil projednávání v Senátu společně se zástupci Liga Libe, která je hybným článkem této iniciativy. Neexistuje jediný obhajitelný důvod pro zákaz obranných prostředků. Naše legislativa byla vždy dobrá a země bezpečná. Pokud je nám tlačena unijní zákazová směrnice, pak je na místě snaha o zakotvení práva na zbraň do ústavy. Zlo si vždy umí opatřit nelegální zbraně, dobro musí mít právo se bránit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
