„Svědčí to o jediném. O našich věcech se nebude rozhodovat v České republice, ale v Bruselu, a je tak trochu jedno, zda v Evropské komisi či v Radě EU. Pokud k tomu bude stačit pouze 15 hlasů z celkem sedmadvaceti, budeme ti poslední, kteří budou o čemkoli rozhodovat,“ říká Zuzana Majerová. 

V posledních dnech o vás mluví některá média v souvislosti s volbami do Senátu jako o Zuzaně Majerové Zahradníkové. Jak to tedy máte s vaším příjmením?

Narodila jsem se jako Dvořáková. Už 22 let, co jsem se podruhé provdala, ale slyším na jméno Majerová. Příjmení Zahradníková jsem si neponechala z nějaké feministické rozmařilosti, ale kvůli synovi z prvního manželství, aby jako jediný neměl v nové rodině úplně jiné jméno. Teď už je to velký kluk, nedávno se oženil, takže i já si nechala na matrice to druhé příjmení odstranit.  Říká se, že ďábel je ukrytý v detailu. Lidé samozřejmě nemusí vědět, že jsem si zkrátila jméno; novináři by to pobrat měli, zvláště pak ti, kteří se živí psaním o politice.

Takže ještě jednou, asi posté: Trikolora se píše s krátkým druhým „o“ a já jsem jen Majerová. Ostatně vydali jsme o tom tiskovou zprávu a pouze Majerová už jsem pár měsíců také na všech sociálních sítích i na našich webech. Někteří novináři se ale raději odvolávají na Wikipedii, na kterou nemám žádný vliv a kam může kdekdo napsat kdejakou pitomost, teď naposledy třeba, že prý žiji v Olomouci odděleně od manžela. Je to jak Rádio Jerevan. Nežiji už v Olomouci, ale v Bukovanech, nežiji tam odděleně, ale s manželem a nejsem Zahradníková, ale už pár měsíců pouze Majerová. Přemýšlím, co pisatele vede k tomu, že vymýšlejí podobné nesmysly. Asi je to součástí politického boje.