Jak je v ruských médiích komentována epidemiologická situace v západní Evropě a jaká je v samotné Ruské federaci ?
V ruských médiích, alespoň v těch, která jsem si stačil prohlédnout, můžeme nalézt o konoraviru ve světě informace velice podobné těm, jaké se objevují i v našich médiích. Nesetkal jsem se s žádnou snahou tuto pandemii nějak zlehčit, udělat z ní propagandistický nástroj apod. Ale při rozloze země, početnosti politických směrů a množství tiskovin, které se tam vydávají, včetně regionálních a dokonce okresních novin, je obtížné vyloučit, že se tak někde neděje.
Dokonce se ani nezneužívá fakt, alespoň v těch médiích, která jsem četl, že v Ruské federaci je oproti Spojeným státům situace podstatně lepší, alespoň prozatím, a že také pro postižené je podstatně výhodnější povinná bezplatná zdravotní péče, zatímco poslední američtí prezidenti ji prozatím marně prosazovali. To má samozřejmě mnoho důvodů, Američané jsou velmi citliví na slovo povinné, zatímco my jsme si z dob komunistického režimu zvykli, že mnohé bylo povinné, například povinná základní vojenská služba, povinné dodávky zemědělců státu apod. Ale to už bych se dostal na jiné téma.
Přece jen si neodpustím ještě jednu poznámku: V ruských opatřeních proti šíření koronaviru se velmi často místo příkazů objevuje slůvko „doporučuje se“. Například se zatím pouze doporučovalo zavřít různá zábavní centra, noční kluby, biografy, dětské herny a podobně, ale zakazuje se třeba kouřit vodní dýmky v restauracích, barech a kavárnách, jejichž provoz se přitom nezakazoval. To však platí až od této soboty, poté se uzavřou stejně jako je tomu většinou jinde v Evropě. Také starším lidem se jen doporučovalo, aby nevycházeli na ulici, nebyl to však zákaz. Zato se připravuje zákon, který by lékárnám zakázal zvyšovat ceny – zatím se tak dělo i u nepotřebných léků a lékárny tak začaly vydělávat miliony rublů.
Fotogalerie: - Hladová okna
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Na římském vojenském letišti přistála ruská vojenská letadla s kontingentem lékařů na pomoc nejhůře postižené Lombardii. Jde o poměrně bezprecedentní krok a již se vyskytly hlasy, například od bývalého europoslance Jaromíra Štětiny, který tuto pomoc přirovnává k výsadku zelených mužíčků na Krymu,,,
Máte pravdu v tom, že je to bezprecedentní případ, ale v tom dobrém slova smyslu. Kéž by nám tato epidemie, jakkoliv nebezpečná a pro všechny bolestná, posloužila alespoň v tom, že lidská solidarita bude moci překročit všechny hranice, nejen ty skutečné, ale i vojensko-politické a v budoucnu příznivě ovlivní vzájemné vztahy!
Dost už bylo toho umělého vytváření nepřátel a protivníků, které je spíše dílem politiky a politiků, než přáním prostých občanů. Vzpomínám si, byť to znám jen z literatury, jak se stávalo na frontách první světové války, že o Štědrém dnu si podávali ruce bojovníci obou stran zákopů. Zažil jsem něco podobného i ve Vietnamu, když mi přímí účastníci bojů v Dien Bien Phu v první polovině padesátých let vyprávěli o podobných případech také u nich, na tomto bojišti, byť byly spíše výjimkou než pravidlem.
Jak se tedy projevuje koronavirus v Rusku?
Do chvíle našeho rozhovoru, tedy do pátečního večera, mělo Rusko 820 nakažených a tři úmrtí, z toho na Krymu sedm nakažených. Dočetl jsem se, dokonce z různých zdrojů, že nakaženým je i jeden z vedoucích pracovníků prezidentské kanceláře Vladimíra Putina, podle některých zdrojů dokonce dva pracovníci. Státní tajemnice Olena Krilovová sice prohlásila, že o tom nic neví, a prezidentův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov na takovouto přímou otázku jednoho z novinářů neodpověděl, ale o tomto nakažení psala například Komsomolská pravda, o níž je známo, že má blízko k prezidentovi.
V Rusku asi nejvíce diskutovaným je rozhodnutí prezidenta vyhlásit týden od 30. března do 5. dubna za „nepracovní“. Ta diskuse pramení z toho, že takovýto termín – nepracovní doba – se v ruském zákonodárství nikde neobjevuje, tam jsou jen dny pracovního klidu o svátcích a dovolených. Ale nepracovní týden? Co tedy představuje, koho a čeho se to především týká, jaké budou výjimky – podniky s nepřetržitým provozem, nezbytné pro zásobování obyvatel a další, jak se to projeví ve mzdách a platech těch, kteří zůstanou doma, či naopak těch, kteří budou muset pracovat, dostanou přidáno?
Rusko také zastavilo od 27. března všechny pravidelné a charterové lety mimo své území s výjimkou návratu ruských občanů ze zahraničí do vlasti. Avšak místní lety po ruském území zrušeny nebyly. Od 18. března do 1. dubna omezilo odjezdy cizinců zpět do jejich vlasti. Od 17. března bylo zastaveno železniční spojení Ruska s Běloruskem, Ukrajinou, Moldávií a Litvou. Neuzavírá však hranice pro občany bývalých sovětských republik, a také Abcházie a Jižní Osetie. Ruská velvyslanectví soustřeďují žádosti ruských občanů, nacházejících se v cizích zemích, kteři si přejí vrátit se do vlasti, ale nemohou k této cestě použít pravidelné spoje, aby je domů dopravily jiným způsobem. Vláda rovněž doporučila – nikoliv zakázala – dočasně zrušit všechny akce s přítomností obyvatel.
Co se týče ekonomiky, podnikům se snižují sociální odvody ze 30 na 15 procent, podmínkou jen v těch podnicích, kde jsou průměrné platy vyšší než minimální. Odklad splácení daní bude ještě upřesněn. Také se přijmou dodatečná opatření pro ty subjekty, které ztratily větší část příjmů, například turistické či dopravní firmy, a tak dále. Ale nikde nebyl vyhlášen mimořádný stav, jen zvýšená pohotovost, takže lidé mohou nejen do ulic, ale rovněž cestovat. Moskva má výjimku v tom, že mohla zrušit slevy na městskou dopravu pro žáky, studenty a penzisty především proto, aby zůstali raději doma a aby nikam nejezdili.
Psali jsme:
A jak je na tom Ukrajina ?
Vadilo by vám, kdybyste kvůli koronaviru nemohli v létě cestovat do zahraničí?Anketa
Jinak Ukrajinci zavedli přísnější opatření než v Rusku, a to dokonce na pohřbech. Uvedu příklad ze Žitomíru, kde se smutečního obřadu – kromě zaměstnanců úřadu – účastnil jen otec zesnulé, bez ostatních příbuzných. Ukrajina také přísně kontroluje Ukrajince, přilétající zejména z USA a z Kanady, kde jsou jejich diaspory nejpočetnější, a to přímo na letišti v Borispolu.
Pojďme do Francie, která se potýká s obrovským nárůstem nemocných. Co na to prezident Macron a vláda, a jak se na opatření dívají povětšinou ležérní Francouzi, kteří v mnoha případech reagují, až když mají policisty takříkajíc za zadkem? Nu, a po vyhlášení vlády o přesunu ochranných pomůcek od policie ke zdravotníkům zase policejní odbory hrozí stávkami... Ono to za socialistů prý se strategickými zásobami v zemi galského kohouta bylo také takové vachrlaté...
Francie je jednou z nejpostiženějších evropských zemí. Jen během tohoto posledního týdne bylo zaznamenáno 42.000 nových případů. V současné době je hospitalizováno 10.176 nemocných, bez přístrojů se neobejde 2516 pacientů, zemřelo jich 1100; posledním případem byla šestnáctiletá gymnazistka, která ani vážnější potíže nepociťovala, nejmladší zemřelá v Evropě. Zvláště postižená je Paříž a proto není divu, že během týdne opustilo své město milion Pařížanů, kteří raději odjeli na jih země.
O nových opatřeních má novinářům referovat premiér Olivier Véran v sobotu, protože v pátek odpoledne bude zasedat vláda. Pravděpodobně se bude jednat o tom, že karanténa se prodlouží z původně plánovaných čtrnácti dní na šest týdnů. Ve Francii se sice nosí roušky, lidé se nemají shlukovat a tak dále, jako je to v jiných zemích, ale pro rodilé Francouze je to velmi obtížné – jak si nezajít před obědem na aperitiv, jak si nezahrát po obědě pétanque, jak nejít na večeři s přáteli do restaurace?
A zejména, jak nestávkovat? Za tu dobu, co jsem v Paříži žil, jsem zažil desítky, možná stovky stávek, které mi ve většině případů připadaly spíš jako místní kolorit, jistý druh povyražení. Naprosto to nechci zlehčovat, na stávku mají lidé v demokracii svaté právo, ale jejich počet zdaleka převyšoval jiné evropské země. Tentokrát má však chystaná stávka policejních odborů mimořádný význam – vždyť policisté nemají ani dostatečný počet roušek! Za vlády socialistů se strategické zásoby výrazně snížily, dotklo se to i zdravotnických potřeb, protože nikdo netušil, že se objeví tak zákeřný nepřítel.
Vědecká rada, kterou kvůli boji s koronavirem ustavil prezident Emmanuel Macron při svém úřadě, navrhuje ještě přísnější izolaci obyvatel, zejména starších, a další opatření, která zřejmě budou zavedena. Protože země galského kohouta je na tom doopravdy špatně.
A ještě zajímavost – ve čtvrtek odpoledne uskutečnila Francie operaci, jaká od druhé světové války nemá obdoby: Převoz dvaceti pacientů s těžkým průběhem onemocnění koronavirem ze Štrasburku do nemocnic na západě země, neboť na východě jsou již nemocnice přeplněné. Tito pacienti byli umístěni po čtyřech v každém vagóně a každý vagón doprovázelo třicet lékařů. Tento vlak TGV, jedoucí rychlostí přes 300 kilometrů v hodině, má absolutní prioritu, stejnou, jako by vezl radioaktivní odpad nebo prezidenta – průjezd se sleduje po minutách, po celé trase jsou každých 200 kilometrů připraveny náhradní lokomotivy a v samotné soupravě jede pro jistotu několik strojvedoucích a techniků, kdyby byla zapotřebí neočekávaná oprava.
Fotogalerie: - Vylidněné metro
S dopravou roušek a respirátorů i dalších zdravotnickým pomůcek z Číny nám pomáhá vládou najatý jeden z největších letounů světa – Antonov. Ten byl dříve sovětský, ale nyní je to ukrajinská firma, že?
Ukrajinská letecká konstrukční kancelář, která měla navrhovat letadla Antonov, byla založena v roce 1946 v Novosibirsku, ale původní název byl jiný, několikrát se měnil, až po smrti hlavního konstruktéra Antonova přijala jeho jméno. To se však už dávno, přesněji v roce 1952, přestěhovala do Kyjeva. Bylo to výhodnější místo zejména z hlediska zdroje elektrické energie z přehrad postavených na Dněpru. Samotné výrobní závody se nacházely v Charkově, Taškentu a Novosibirsku. Prvním vyrobeným strojem byl v roce 1946 lehký víceúčelový letoun An-2. Avšak vůbec první Antonovovou konstrukcí byl bezmotorový letoun z roku 1924, kdy mu bylo právě dvacet let.
V současnosti se letadla Antonov vyrábějí jen v Kyjevě a v Charkově. Je jich více než třicet typů, od lehkých letounů po největší a nejtěžší na světě An-225, pojmenovaný Mrija – Touha. Jeho výroba začala v roce 1984, první let se uskutečnil 21. prosince 1988. Jenže po rozpadu SSSR, kdy Ukrajině připadla celá konstrukční kancelář a výroba letadel, vyvinuly se pouze čtyři typy modernizovaných letounů. Hlavní výrobní závod v Kyjevě zaměstnává 12.000 lidí. Pamatuji si, když jsem v devadesátých letech pracoval v Kyjevě, že jsme se na víkend jezdili koupat v jezeře blízko od závodu, kde byla také letištní plocha. Firemní piloti, kteří v tu dobu neměli žádnou práci, protože se nevyrábělo, létali s námi za dvacet dolarů na den na lehkých dvoumístných strojích.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
