Jak Jihočeské divadlo, jehož jste dlouholetým členem, zvládá opatření, která stát vyhlásil v boji proti koronaviru?
Já jsem na nemocenské, zlomil jsem si nohu. Ale informace samozřejmě mám. Musím říct, že vedení Jihočeského divadla se zachovalo velice vstřícně, po projednání s odbory jsme, ačkoliv se nehrálo, zůstali na 80 procentech platu. I herci byli solidární, vybírali si dovolenou teď v květnu, kdy ještě není všechno rozvolněné. Ale vypadá to, že v červnu už se začne hrát. V srpnu se bude pak zkoušet, a mělo by se hrát někde venku, na hradech, zámcích. Ale že by to bylo pro divadlo výdělečné, to asi při těch omezeních nebude. Takže spíš jdeme vstříc divákovi, když to řeknu takto vznešeně.
Unikátní otočné hlediště je ale pro tento rok kvůli viru ztracené…
Ano, to „zařízli“ hned na začátku. Nebylo jisté, jestli se třeba alespoň v srpnu bude moct vůbec hrát. Tak se naplánovaly opravy, které by se nedaly zvládnout v období mezi sezonami. Už se rekonstruuje Belarie, takže příští rok už bude všechno v pořádku a snad budeme hrát. Čili ta úvaha, raději to zrušit a nechat to do příštího roku, se ukazuje jako dobrá.
Psali jsme:
Mluvíte o té situaci obdivuhodně smířlivě. To se o některých umělcích říct rozhodně nedá. Zajímalo by mě, co říkáte například na různá vyjádření principála Jana Hrušínského právě ohledně vládních opatření proti koronaviru, která se velmi výrazně dotkla i kulturní scény?
Chcete od českých umělců, aby vás vzdělávali a vychovávali?Anketa
Honza Hrušínský je můj spolužák z konzervatoře. Mám ho rád. Leckteré ty věci jsou přehnané, ale jak říkám, je to můj kamarád, takže po něm nechci nějakým způsobem „jít“. Některé věci chápu, některé jsou přehnané, ale to není sám.
Je spousta přehnaných vyjádření třeba i od politické opozice, která najednou přesně ví, co se má dělat. Ale v momentě, kdy pandemie vypukla a vláda začala věci řešit, tak se zachovala přinejmenším nezrale. A nebyla schopná žádného činu. Udělala dobře alespoň tím, že nic nedělala a vlastně tím podpořila ta základní první vládní nařízení. Ale teď už hledá chyby, trošku až dětinsky napadá ta rozhodování. Myslím si, že tímhle způsobem, když bude pokračovat, tak asi víc voličů nezíská.
Psali jsme:
A máte tedy pocit, že vláda zvládla epidemii koronaviru, když to porovnáme třeba s ostatními státy?
I třicet let po revoluci se pořád mluví o tom, jestli a jak doháníme Západ, míněno ekonomicky, jak moc se zdvíhá HDP jednotlivých postkomunistických států. Ale ta pandemie ukázala, že v určitém směru jsme ten Západ už dohnali a leckdy i předehnali. Není důležité jen to HDP, ale to, jak se naše vláda zachovala v době této krize. A já myslím, že to od začátku zvládli skvěle. I naše společnost, která je homogenní, zvyklá naslouchat, domluvit se, být velice ukázněná. Přijali jsme a dodržovali opatření a ani nemusela být nařízena pod nějakými sankcemi. Myslím si, že v tomto směru patří té vládě a panu Babišovi dík. On se projevil jako krizový manažer, obklopil se lidmi, kteří tomu rozumějí.
Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?Anketa
A je to veliký rozdíl, když tedy sáhnu do minulosti, proti tomu, jak by něco takového zřejmě řešila před třiceti a více lety komunistická socialistická vláda. Protože vzpomeňme si, když přišel Černobyl, tak nebyly žádné informace, neřešilo se nic. V Rakousku rozdávali jodové tabletky, u nás bylo ticho po pěšině. Jel se Závod míru. A to je tedy ten obrovský pokrok, skok do civilizované společnosti, který jsme od revoluce udělali. Díky vládě a díky tomu, jak se zachovali i obyvatelé a ukázali, že jejich místo je v civilizovaném světě.
Psali jsme:
Co ale říci na kritické názory, že naše reakce na koronavirus byla zbytečně poplašená a že jsme si zbytečně zničili ekonomiku kvůli vcelku marginální záležitosti?
No, tak to je nesmysl. Ukázalo se, že ta opatření přišla zavčasu. Mohlo to všechno dopadnout mnohem hůř. Nikdo nevěděl, co ten současný světový nepřítel číslo jedna, ten virus, dokáže. A nevíme to vlastně doteď. Takže já skutečně chválím vládu za to, že ta opatření udělala.
Vím, že to může znít banálně, když se to takhle říká, ale je to vlastně taková světová válka, kdy mezi sebou neválčí státy nebo etnika. Ten nepřítel je společný pro všechny obyvatele světa. Je neviditelný, a je to vlastně součást přírody. A nakonec se ukazuje, že možná přijde podobné „oživení“ jako po každé válce. Jen v této se, naštěstí, nevraždili lidi mezi sebou.
A jak jste vnímal uzavření hranic? Ozývaly se i hlasy, že se opět dostáváme za „železnou oponu“. Dá se to srovnávat?
To vůbec! Já si samozřejmě dobře pamatuji dobu, kdy se nesmělo cestovat na Západ. Tohle je přece něco úplně jiného. Chápu, že pro pendlery, kteří dojíždějí za hranice, to byla velká čára přes rozpočet. Na druhou stranu se ale ukazuje, že v těch okresech, kde ta migrace přes hranice byla větší, tak se ta nákaza objevila ve větší míře. Takže to jsou opatření, která každý stát udělá.
A vlastně se ukázalo, že bylo dobře, že se ta EU do toho až tolik nemontovala a státy si to korigovaly samy. Bylo to ale na evropské úrovni, uvažovali všichni stejně, Češi, Belgičané, Francouzi, Němci... a hranice zavřeli. Ukazuje se, že je dobré nechat tohle v kompetenci těch jednotlivých států a jejich vlád, že jsou schopny se i mezi sebou domluvit. A to je velmi pozitivní.
Pochválil jste naši vládu za včasný zásah; domníváte se, že jen proto jsme nedopadli tak, jako například ve Španělsku nebo v Itálii?
Tak mluví se o tom, že v těch jmenovaných státech jsou lidé „kontaktnější“. Také roli hraje asi hustota osídlení. Když vezmu třeba náš milý Jihočeský kraj, který je řídčeji osídlen, tak tady ta nákaza je v porovnání s jinými kraji menší. Takže dodržování té vzdálenosti mezi lidmi má asi něco do sebe. Také možná v těch zmíněných státech lidé trošku více riskují, než my Češi. Jsou benevolentnější. My věci příliš nepodceňujeme.
Když odbočíme, velká diskuse se odehrává ohledně kauzy údajného „ruského tajného agenta s ricinem“. Co si o celé této záležitosti myslíte?
Já bych se nejdříve vrátil k té zbytečné záležitosti s odstraněním pomníku Koněva. A to navíc v době, kdy se nesmělo pomalu ani vycházet. Tak to byl takový akt až zbabělý, řekl bych. Víte, mně před lety přišlo jako zbytečné gesto třeba i pomalování ruského tanku narůžovo, po sametové revoluci. Nevím, tyto věci nechápu. Jsou to taková nafoukaná gesta.
V divadle se vždycky říkalo, že důležitá je pokora. Pan režisér Menzel vždy, když tady na jihu Čech režíroval, tak říkal: „Hele, nebudeme se vytahovat na diváka.“ A tohle mi připadá, že se vytahují na obyvatelstvo, zviditelňují se. Už Churchill říkal, že jen blázen si vytváří zbytečně nepřátele. A tohle jsou zbytečné provokace, jak ten Koněv, tak třeba i to přejmenování náměstí Němcova.
Docela se mi líbí názory Saši Vondry na tuto věc. Nebo Ivan Hofman, to je také člověk, který se na věci dívá rozumně. Oni to říkají kolem těchto kauz, podle mě, naprosto přesně, souhlasím s nimi.
A „agent s ricinem“?
No tak, tajné služby jsou všude, v podstatě ve všech státech. Já jsem ale četl, že snad šlo jen o domněnku? Nevím.
Nechci se dotknout novinářů. Ano, jsou hlídací psi – abych to genderově vyvážil (smích), tak tedy i hlídací feny – demokracie. Ale někdy nechtějí možná pochopit ironii, nadsázku, a všechno se bere vážně. Když je to potřeba, tak se to účelově udělá tak, že je to vážné. Podobně jako když tehdy Zeman při setkání s Putinem řekl, že by se měli novináři likvidovat. Ale to je přece jasné, že to bylo s nadsázkou, v legraci. A někteří jsou schopni považovat to za výrok, který myslí vážně, a hned se pranýřuje. Byť je to třeba na hraně, tak je to pořád humor. A spousta věcí se tímto překroutí.
A když mluvíme o prezidentu Zemanovi, tak mně se líbilo, jak se zachoval. A podíval bych se na to, při vší úctě k jeho vzdělání, tak kde je pan senátor, pan profesor Drahoš?! Jak se projevili další kandidáti na prezidenta? Kdybych měl vybírat dnes z těchto prezidentských kandidátů, tak vyberu zase Miloše Zemana. Protože všichni měli příležitost se vyjádřit. Někteří se vyjádřili, z některých lezla nenávist, zhrzenost, nafoukanost. O některých – myslím tím třeba pana profesora – není ani vidu, ani slechu.
Myslíte, jakým způsobem se zachovali nebo projevili ohledně kauzy „ruský agent“?
Nejen to, ale hlavně v souvislosti s koronavirem a vůbec se vším, co se v těchto dnech a týdnech kolem nás děje.
Když jsme mluvili o odstranění sochy Koněva, v minulých dnech jsme si připomněli už 75 let od konce druhé světové války...
Ano, to je další zajímavé téma. Když dnes mluvíme o druhé světové válce, tak většinou se říká nacisti, fašisti, ale málokdy řeknou, že to byli Němci. Že to nebyl nacistický tank, ale byl to německý tank, a vevnitř neseděl nacista nebo fašista, ale seděl tam Němec.
Je to podobné, jako když tady byla v šedesátém osmém okupace, tak se říkalo „vstup vojsk Varšavské smlouvy“, Sovětská armáda a vojska Varšavské smlouvy. Ale neříkalo se Rusové, podobně, jako se teď neříká Němci. I když tyto dvě události se opravdu nedají srovnat, jak teď někteří tvrdí, že to oboje byly okupace, že to bylo to samé. To prosím pěkně, s dovolením, ani náhodou!
Také se diskutuje o různých rozměrech osvobození Prahy, zejména právě o roli SSSR. Jaký je váš pohled, a co říci na slova primátora Hřiba, že Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození Prahy?
Já nejsem historik. Vždycky je nějaká propaganda. Byla za komunistů, a nějaká je i teď. Ale toto je věc historiků. Překrucovat dějiny, zprávy toho typu, že byl lynčován esesman někde na lampě a podobně, to jsou zprávy, které jsou ideově podbarvené. Podobně jako to bylo za komunistů ideově podbarvené, když se z okupanta stává málem oběť a z osvoboditele nájezdník. Jsou to nesmysly, ale jak říkám, je to věc historiků.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
