Uplynul rok a půl od převzetí správy nádraží v zemi, to je již dostatečná doba na první hodnocení. Jak si podle vás SŽDC vede?
Jsem přesvědčen, že dobře. S postupem oprav a jejich příprav jsem spokojen. SŽDC jasně ukazuje, že je spolehlivým investorem a správcem. De facto ihned (během 1,5 roku od převzetí) se rozběhly menší opravy na téměř čtyřech stovkách nádraží. Na sklonku uplynulého roku se nám podařilo zahájit první větší investiční akce. Běží rekonstrukce v Lipníku nad Bečvou, Přerově, Kuřimi, Hradci Králové, Turnově či Sokolově. V únoru se připojí i břeclavské nádraží. Pokud bych se měl vyjádřit v číslech, dostáváme se na částku k jedné miliardě korun. Nicméně drtivá většina práce je před námi. V rámci detailního plánu komplexních rekonstrukcí jsme vyčíslili předpokládané náklady do roku 2022 na 8,4 miliardy korun.
Cestující vítají první změny, nicméně očekávání jsou větší. Chtějí modernizovaná nádraží, ne pouze dílčí úpravy. Co tomu doposud bránilo?
Ztotožňuji se s míněním veřejnosti o stavu českých nádraží. Rozumím jejím očekáváním. Priority jsou jasné, ale musíme stát nohama na zemi. I laik chápe, že rozsáhlejší modernizace si vyžadují potřebný čas na projektovou přípravu. To nemluvím o větších historických budovách, kde je nutné zadání studií. To se rozhodně nedá zvládnout za jeden či dva roky. Uvedené první rekonstrukce jsme zahájili díky tomu, že jsme v rámci převodu nádraží převzali od Českých drah i projektovou přípravu. I zde však byla nezbytná aktualizace. Máme jasný střednědobý plán a představu o postupu prací. Především se soustředíme na nejfrekventovanější nádraží, ale nemůžeme nechat chátrat ani ta malá, méně využívaná, která jsou rovněž v neutěšeném stavu.
Říkáte, že letošní rok je především o projektování. Zlom tedy nastane v roce 2019?
Přesně tak, letos zahájíme nebo budeme pokračovat v projektové přípravě zhruba stovky nádraží. Tomu budou odpovídat i vynaložené peníze. Odhaduji, že se přiblížíme částce 1,3 miliardy korun vynaložené na opravy, rekonstrukce a jejich přípravu. V roce 2019 se začnou revitalizovat velká nádraží, třeba tolik kritizované smíchovské. Ale ať nezůstaneme pouze v Praze, zmíním třeba Jihlavu, Beroun, Opavu-západ nebo Havířov.
To jsou smělé plány. O jaké částce v rámci střednědobého plánu oprav a modernizací hovoříme?
Upozorňuji, že hovoříme o předpokladu, který se samozřejmě může měnit na základě projektů a soutěží na zhotovitele. Rozhodně však finanční objem na správu, opravu a investice poroste. V roce 2019 odhaduji jejich výši na přibližně 1,8 miliardy, podobně pak o rok později. Tento trend bychom chtěli udržet i v dalších letech.
Bez dostatečných zdrojů to nepůjde. Máte zajištěné financování? Počítáte s podporou unijních prostředků?
Nic si nenamlouvejme, bez garance pravidelného přísunu peněz nezrealizujeme nic z toho, o čem hovoříme. Věřím, že získáme požadované částky z národních zdrojů, tedy SFDI. Ale určitě se nám na rozdíl od Českých drah otevírají možnosti čerpání financí z Unie. Velký potenciál vidím především u budování dopravních terminálů ve spolupráci s kraji a obcemi. Terminály mají velkou budoucnost a vidím v nich i možnost zásadního oživení našich nádražních budov. Pokud lidem nabídneme moderní prostory, zjednodušíme jim cestování, stane se veřejná doprava podstatně atraktivnější.
V loňském roce jsme se Státním fondem dopravní infrastruktury uzavřeli pětiletou (tzn. do konce roku 2021) smlouvu o finančním zajištění železniční dopravní cesty z rozpočtu SFDI do konce roku 2021. Účelem smlouvy je vytvoření finanční stability k bezpečnému a plynulému provozování železniční dopravní cesty, tedy řádnému zajištění opravných a údržbových prací. Pro tuto oblast tedy máme zajištěné finanční rámce.
Nejvíce se v případě přechodu správy českých nádraží hovořilo o Hlavním nádraží v Praze. Kdy se dočkáme opravy historické Fantovy budovy?
V srpnu loňského roku jsme podepsali smlouvu na přípravu projektové dokumentace na opravu fasády a střechy Fantovy budovy. Projekt by měl být hotov letos v dubnu. Následně můžeme začít soutěž na zhotovitele. Reálné zahájení prací tedy vidím ještě letos, dokončení pak v průběhu roku 2021. Loni jsme také zadali přípravu stavebně-technického průzkumu a zaměření všech dotčených prostor interiéru budovy a zpracování studie rekonstrukce. Kompletní materiál slouží pro výběr zhotovitele následujícího stupně projektové dokumentace. Pokud poběží hladce samotná příprava i všechny potřebné schvalovací procesy, je reálné, že na interiéru se začne pracovat již příští rok. Kompletně by mohla být historická Fantova budova v novém v roce 2022. Obě uvedené etapy oprav vyjdou SŽDC na zhruba miliardu korun.
Velkou výzvou jsou ale další velká nádraží. Třeba pardubické, v Českých Budějovicích nebo Plzni. Zde asi hovoříme o stamilionových částkách?
Srovnáme-li předpokládané náklady modernizací většiny nádraží, kde počítáme v řádech jednotek, maximálně desítek milionů korun, tak v případě těchto nádraží se dostáváme rozhodně do stovek milionů. Částka pochopitelně reflektuje velikost objektů, velkou roli však hraje i jejich památková ochrana. Samotná příprava je náročnější a snese srovnání s pražským Hlavním nádražím. Ve všech třech případech jsem přesvědčen, že se rekonstrukce rozběhnou nejpozději v roce 2020. Projektování však vyžaduje více času. Někde se neobejdeme bez studií. Mluvíme ale o dvou letech, nikoli o neurčité budoucnosti.
Zatím je řeč o velkých, zpravidla krajských městech. Dočkají se rekonstrukcí i menší nádraží?
Rozhodně je naší prioritou opravit v první vlně nádraží v krajských a bývalých okresních městech. I v našem případě platí známé Paretovo pravidlo – méně než 20 % nádraží obslouží přes 80 % cestujících. A na tato nádraží se logicky zaměřujeme nejdříve. Neznamená to však, že zcela vynecháme budovy v menších obcích, ve střednědobém plánu samozřejmě jsou. A pokud je i to „nejzapadlejší“ nádraží v dezolátním stavu, ohrožuje zdraví a bezpečnost lidí, musíme ho neprodleně opravit. Někdy se tak lidé pozastavují nad tím, že se opraví relativně málo využívané nádraží, oproti tomu na podstatně vytíženějším se stále nic neděje.
Jaké plány jsou s výpravními budovami, kde plánuje SŽDC modernizace celých stanic či uzlů?
Po zveřejnění našeho plánu oprav výpravních budov se zvedla vlna dotazů, proč na seznamu nefigurují například Zlín-střed, Jihlava město, Hranice na Moravě nebo třeba Rožnov pod Radhoštěm. Chci všechny ujistit, že s nimi rozhodně počítáme. Jen se výpravní budovy budou řešit právě v rámci modernizace celého uzlu, tedy kompletní infrastruktura. Jedná se o tzv. liniové stavby, což je plně v kompetenci našich kolegů na stavebních správách. Rozsah oprav a finální podobu výpravních budov samozřejmě projednáváme společně. Právě v těchto případech jsou zdrojem financování evropské fondy.
Jedna věc je rekonstrukce nádraží, druhá pak oživení prostor. Jaké jsou v této oblasti plány SŽDC, daří se pronajímat prostory?
Řada budov svou velikostí odpovídá potřebám železnice v době jejich stavby. Dnes jsme skutečně někde jinde. V řadě stanic již nemáme provozní personál, dokonce ani technologii. Nicméně nádraží tu stojí, lidé chtějí, aby sloužilo, a my se s tím musíme popasovat. V některých případech můžeme část objektu odbourat a zrekonstruovat prostory pro zaměstnance i cestující podle skutečných potřeb. V ostatních hledáme smysluplné využití. Veřejnost volá po službách, nejvíce po občerstvení. Pro případné provozovatele je atraktivní větší nádraží, kterým projdou nejlépe tisíce cestujících denně. Důvod je logický, potřebují prosperovat. Další z velmi preferovaných možností je nabízet volné prostory státním úřadům, které dnes sídlí v komerčních objektech. My nabízíme státní prostory pro státní zaměstnance. Intenzivně jednáme, aby další úředníci následovali policisty v Prostějově, Břeclavi či Mostě, celníky v Dolní Lipce nebo pracovníky Městského úřadu v Děčíně, kteří již mají zázemí v našich stanicích. Na úřady přece míří lidé, kteří kromě jednání rádi využijí nabídek služeb na nádraží, a tím se kruh uzavírá.
Tomáš Drmola, MBA
Narodil se v roce 1963. Vystudoval ekonomii na univerzitě v německém Norimberku. Má pracovní zkušenosti z vrcholových řídicích pozic v oblasti strojírenství a vodárenství, a to jak v Německu, tak i v České republice. Od března 2014 byl členem Správní rady SŽDC, v listopadu téhož roku pak byl jmenován do funkce náměstka generálního ředitele pro správu majetku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: zad
