V posledních týdnech nabralo očkování v tuzemsku na obrátkách. Cílem ministerských úředníků i odborníků MeSES je naočkovat 70 procent populace, protože jedině tak bude podle jejich názoru dosaženo kolektivní imunity. Jak důležitá je ta zmíněná hranice a zaručuje kolektivní imunitu?

Nyní se nám daří očkovat rychle. Podle informací ÚZIS bylo už hlavně v rizikových skupinách očkováno velké množství lidí. Mezi seniory staršími 70 let je naočkováno nebo k očkování přihlášeno 82 procent osob. Očkování se účastní 80 procent lidí ve věku 65–70 let, 72 procent lidí ve věku 60–64 let a 68 procent lidí ve věku 55–60 let. Já osobně to považuji za úspěch k nastolení kolektivní imunity, protože k těmto lidem musíme připočítat ty osoby, které covid prodělaly a mají vytvořenou imunitu přirozenou cestou. Obě tyto skupiny vytvářejí společně tzv. imunologickou hradbu. Lidé z MeSES nemají pravdu, když hovoří o nutnosti 70 procent proočkovanosti. Jde o to, aby byli lidé imunní. Buď po očkování, nebo po infekci. Nesmíme pak zapomínat ani na tzv. nevnímavé lidi, tedy ty, kteří virus nechytnou prostě proto, že mají dostatečně silnou imunitu.

Svůj přehled o očkování jste skončila u věkové kategorie 55 až 60 let. Ale co mladší ročníky, které o očkování zdaleka takový zájem neprojevují?

Je logické, že zájemců mezi nimi je méně. Mladší lidé chodili do práce, měli více kontaktů, mnohem více z nich prodělalo infekci a mají přirozenou imunitu. Pro tyto lidi má tedy očkování minimální přínos, nepočítáme-li „potvrzení o očkování“, které mají slíbené za to, když podstoupí očkování. Mladší lidé mají nižší riziko, že u nich bude průběh onemocnění závažný nebo že na něj zemřou, proto se nemoci bojí méně.