Ministryně financí Alena Schillerová tento týden uvedla, že kdyby vydržela omezení v současném rozsahu, vystačily by peníze na kompenzační programy do června. Pak by bylo nutné znovu navýšit schodek státního rozpočtu. Zároveň ale očekává, že k tomu nedojde a opatření se díky testování ve firmách a očkování začnou zmírňovat. Lze se v prognózách spolehnout na rozbíhající se vakcinaci – očkováno je zatím přes sedm procent populace – jako na rozhodující faktor, který u nás znovu rozjede ekonomiku?
Vakcinace je jistě věc dobrá v tom smyslu, že sníží počet těžkých průběhů u rizikových skupin. Vakcinace ovšem není faktorem, který by jakkoliv mohl ovlivnit počet vykazovaných nakažených.
Za prvé, každá vakcína má jen omezenou účinnost, tj. nikdy se účinné protilátky nevytvoří u 100 procent očkovaných lidí.
Za druhé to, že člověk získá protilátky vakcinací, neznamená, že již neonemocní. Znamená to, že až onemocní, průběh tohoto onemocnění nebude vážný. Případně se infikuje, ale nemoc nepropukne. Testy tedy budou i nadále vykazovat vysoký počet nakažených. A to tím spíš, že se u nás neustále tlačí na vyšší a vyšší počet testování zdravých lidí – tedy lidí, kteří nevykazují symptomy onemocnění. Konkrétně mám na mysli povinné testování zaměstnavateli. Samozřejmě, když budeme ve zvýšené míře testovat zdravé, logicky se nám bude ukazovat, že mají virus v krvi, takže stále budeme vytvářet dojem epidemie.
Za třetí, vzhledem k tomu, že i vakcinovaný člověk se může infikovat – vakcína nechrání před infekcí, ale před propuknutím vážného průběhu nemoci – tak takový člověk může dál šířit virus.
A protože lockdown je založen především na vykázaném počtu pozitivních, nikoliv na počtu těžkých průběhů, nemá vakcinace prakticky žádnou spojitost s lockdownem.
V jednom má paní ministryně pravdu – v létě budeme skutečně rozvolňovat. Ne ovšem kvůli očkování. Ale proto, že v létě se zkrátka kapénková respirační onemocnění nešíří.
Poslední vlna pak přijde znovu na podzim. To už bude značná část populace proočkována, takže bude snadné položit rovnítko mezi očkování a následné odeznění pandemie po skončení čtvrté vlny. Jenomže realita je taková, že pandemie tohoto typu zkrátka nejčastěji mívají čtyři vlny. Bez ohledu na očkování.
Fotogalerie: - Testování zaměstnanců
Dánsko s Norskem pozastavily očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Přidaly se i Itálie a Island. Důvodem jsou zprávy o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové Česko žádná takováto preventivní opatření nechystá. Nemohou takové informace od očkování odrazovat, když v Česku zatím neexistuje možnost vybrat si vakcínu – nebo je nutno smířit se s tím, že každá očkovací látka s sebou nese, byť zpravidla minimální, riziko nežádoucích účinků?
Jen tak mimochodem, pokud by skutečně byl covid takovou metlou lidstva, jaká se z něj v médiích dělá, a pokud by skutečně vakcinace přinesla pouze „několik závažných případů krevních sraženin u několika lidí“, pak jsme tu v dost podivném nepoměru, nemyslíte? Zatracovat vakcínu pro malý počet komplikací, pokud chrání proti takové apokalypse, nedává v daném poměru smysl. Anebo naopak: zatracování vakcíny smysl dává, ale pak to zase znamená, že hrozba covidu nemůže být v daném poměru tak velká… Zkrátka tahle matematika nesedí.
Psali jsme:
Evropská centrální banka po čtvrtečním zasedání Rady guvernérů oznámila, že v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. Chce dosáhnout toho, že nadále zůstanou velmi nízko tržní úrokové sazby, a také chce zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemí eurozóny. Co o této taktice ECB soudíte?
Evropská centrální banka neříká pravdu o svých motivech. ECB nechce „zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemí eurozóny“. ECB chce zabránit dalšímu „brexitu“ v podobě bankrotu Itálie, Portugalska nebo třeba Španělska.
Pointa je v tom, že ECB uměle vykupuje státní dluhopisy těchto předlužených zemí, tím po nich vytváří fiktivní umělou poptávku, tím zvyšuje ceny těchto dluhopisů a snižuje jejich výnosy, a tím se tyto předlužené státy dál dokážou financovat. Tyto státy by si nedokázaly dál půjčovat, pokud by měly platit třeba desetiprocentní úrok ze státního dluhu. ECB tak vlastně provádí monetizaci státního dluhu jihoevropských zemí. Jenomže ten dluh je už tak velký, že už ani tahle fiktivní poptávka nestačí na to, aby dál tlačila úroky z dluhu dolů, a úroky začaly navzdory úsilí ECB růst. Proto ECB chce své úsilí o monetizaci státních dluhů ještě vystupňovat.
A hádejte, kdo na tuto monetizaci doplatí. Doplatí na to samozřejmě celá eurozóna, která platí takto vytištěným eurem. Ale úkol bude splněn, Itálie a spol. se udrží v eurozóně.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro Info.cz označil za absurdní, že Evropa odchází od výroby spalovacích motorů, v nichž byla tak úspěšná. „Budeme sázet na elektroauta, u kterých i já jako laik vidím, že se jedná o slepou uličku. Auto, které mě spolehlivě nedoveze ani z Prahy do Brna, si nechci kupovat,“ řekl. Proč se tedy touto „slepou uličkou“ vydává švédská automobilka Volvo, která do roku 2030 přejde na elektrická auta, americký Ford Motor, který do stejného roku bude v Evropě prodávat pouze elektromobily, i Volkswagen, který plánuje, že do roku 2030 budou v Evropě plně elektrické vozy tvořit přes 70 procent aut, které prodá?
Snad si nikdo nemyslí, že se automobilky touto slepou uličkou vydávají dobrovolně! Automobilky jsou k tomu donuceny regulací. Pokud zelení šílenci nechápající fyziku v Evropském parlamentu řeknou, že do měst nesmíte vjet se spalovacím motorem, pouze s elektromobilem, automobilky prostě musí začít vyrábět elektromobily, tedy minimálně pro ty trhy, které se takhle ideologicky zbláznily. Jmenoval jste Volvo. To je snadné, proč zrovna Volvo se do elektromobilů tolik žene. Prostě Švédsko státní regulací na zničení spalovacích motorů tlačí nejvíc z evropských zemí. Volvo nemá na výběr.
Bc. Markéta Gregorová
Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby do poloviny roku přišla s návrhem, který by zajistil, že firmy z EU nebudou odebírat zboží a služby od dodavatelů, kteří nedodržují lidská práva, využívají nucenou práci nebo poškozují životní prostředí. Kdo tyto nároky nebude plnit, zaplatí vysokou pokutu. Získá politika tímto krokem znovu kontrolu nad finančními zájmy a vrátí odpovědnost globálním společnostem, jak tvrdí pirátská europoslankyně Markéta Gregorová? Jak to může v praxi fungovat a co to bude pro firmy z EU znamenat?
Politika nemá co kontrolovat finanční zájmy. Jakmile se politika začne se svou ideologií hrabat do finančních zájmů, je z toho průšvih.
Tak jo, odmítneme odebírat zboží od výrobců, kteří podle evropských měřítek nedodržují lidská práva ve třetích zemích. Co je podle evropských měřítek takovým údajným lidským právem? Tak třeba uznávání 64 pohlaví, rovný počet žen a mužů ve vedení firem, nebo právo na „bezuhlíkový život“? Vážně jsou tohle lidská práva? A vážně i občané třetích zemí o tahle pseudopráva stojí? A co se asi stane, když jim – ve snaze vymoci pro ně dodržování našeho evropského pojetí lidských práv – odmítneme odebírat jejich zboží? Stane se to, že přijdou o obchod, tedy zchudnou. Nu, to jsme jim vážně bombasticky pomohli. A sobě taky – protože to, co neodebereme levně ve třetích zemích, budeme muset odebrat draze v zemích, které projdou ideologickou prověrkou.
Nedávno jsme si povídali o tom, že na základních školách dojde k redukci výuky fyziky a žáci už se nebudou učit například o Newtonových zákonech. Tento týden bylo pro změnu živo kolem maturit. Podle ministra školství Roberta Plagy nebudou letos ústní maturitní zkoušky z češtiny a cizího jazyka povinné, ale dobrovolné. Už v lednu ministerstvo rozhodlo kvůli epidemii covidu-19 zrušit – stejně jako loni – písemné práce z češtiny a cizího jazyka. Lze to vzhledem k mimořádné situaci chápat, nebo se spíše vnucuje otázka, kam kráčí české školství?
České školství kráčí do květinek. Maturanti jsou už dospělí lidé a musí být schopni se připravit na zkoušku sami doma, bez ohledu na to, zda se učí, nebo ne. Zavřít maturanta o samotě do učebny a nechat ho napsat písemnou práci znamená nulové epidemiologické riziko. Ale pravděpodobnost, že pěstujeme generaci ovlivnitelných, manipulovatelných hlupáků, se blíží jistotě.
Psali jsme:
|
|
Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin?
* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
