V minulém díle našeho seriálu o vodě jste hovořil o vyvádění zisků z distribuce vody do rukou zahraničních koncernů díky smlouvám uzavřenými politiky. Zajímalo by mne, co na proces, jakým byly smlouvy uzavírány, řekly soudy?

To je velmi dobrá otázka, protože znalost odpovědi na ni nejen objasní, jak cizinci ovládli v ČR téměř 70 procent tržeb a miliardové zisky z vodného a stočného – a přitom nemusí financovat 70 procent investic do infrastruktury, ale i to co je třeba udělat, aby tento absurdní systém skončil.

• První díl seriálu Pravda o vodě k dispozici ZDE

Proces vedoucí k uzavření smluv s koncerny byl velmi sofistikovaně připraven a řízen. Soudy potvrdily, co léta říkám. Tento proces byl mimořádně nemravný, protiprávní a má vysokou celospolečenskou nebezpečnost, neboť na straně organizované skupiny nájezdníků jsou do něj zapojeni i politici, kteří měli hájit zájmy měst a občanů.

Mohl byste být konkrétní a ilustrovat výroky soudů na konkrétních příkladech?

Například soudce Krajského soudu v Brně o tom, jak a co proběhlo, řekl: „Přijetím napadených usnesení vrcholilo cílené jednání řada osob (právnických i fyzických) započaté někdy v roce 2001. … Obecně se dá uzavřít, že každý vztah měl svůj smysl, každý vztah byl předem načasován, stejně jako jednání každé právnické nebo fyzické osoby. Žádný vztah, žádné jednání nelze označit za nahodilé. Rozhodnutí valné hromady, jako výsledek tohoto pokoutného procesu, soud považuje za mimořádně nemravné (viz ustanovení § 31 občanského zákoníku a ustanovení §1 odst. 2 obchodního zákoníku).“