Co se to děje s britskou Konzervativní stranou? Premiérka zvolená řadovým členstvem strany je po několika týdnech svržena vzpourou poslanců a nahrazena kandidátem vybraným poslaneckou dohodou proti vůli členstva. Poslanecký klub byl rozeštván na několik řevnivých skupinek, konzervativní komentátoři už lamentovali nad „harakiri“ strany, volalo se po návratu nedávno poslaneckou většinou svrženého Borise Johnsona. Některé volební průzkumy dávaly Labour až 39% náskok, kdyby se teď pořádaly volby. Je Rushi Sunak tím jednotícím prvkem, který může stranu zachránit?

Děje se s ní to, co s většinou evropských konzervativních stran. Totiž to, že dávno přestaly být konzervativní a posunuly se k progresivnímu liberalismu. Totéž se stalo křesťanským demokratům v Německu a v Itálii, republikánům ve Francii – a třeba i ODS u nás. Tradičně konzervativní politici pak byli nuceni zakládat strany „konzervativnější než konzervativní“, jimž se začalo přezdívat „populistické“ nebo „extremistické“. U italské Fratelli, donekonečna opakující, že se hlásí ke klasickému konzervatismu Rogera Scrutona, dokonce nějaký imbecilní novinář vymyslel přezdívku „postfašitická“, kterou stejně imbecilně opakuje kdekdo včetně třeba i jinak inteligentních Lidovek.

V Británii ta „liberalizace“ konzervatismu začala za Camerona, když musel vládnout v koalici s Liberály. A už to tam zůstalo, nejen u Mayové, ale i u Johnsona. Ten sice dotáhl do konce brexit, ale nesplnil mandát, k němuž získal tak velkou většinu i od zcela nových voličů ex-Labour. Ti od brexitu čekali zastavení neevropské imigrace a odpojení od globalistických projektů. Za Johnsona imigrace vzrostla mnohanásobně a její státní podpora podle údajů Migration Watch stojí daňové poplatníky 4 miliony liber denně, zatímco více než polovina domácností se s rostoucí inflací a cenami energií blíží hranici insolvence. Loni přišlo legálně 480 tisíc, ilegálně se přesně neví, ale odhaduje se to okolo 50 tisíc. Johnson taky nadšeně podpořil všechny ty Green Dealy a uhlíkové neutrality, které daly inflaci do pohybu.   

Jenže on byl svržen ne kvůli vadné politice, nýbrž kvůli večírkům pořádaným v premiérské rezidenci za covidového lockdownu, kdy podobné akce byly občanům zakázány.