Celkem během prosincových svátků svezly vozy z Kladna přes 286 tun odpadu z nadzemních kontejnerů a více než 105 tun z podzemních kontejnerů. Svoz odpadu zajišťovalo denně devět svozových vozidel a 24 pracovníků svozu. Další tři posádky vozidel uklízely odpad odložený mimo nádoby a čistily okolí kontejnerových stanovišť.
Svoz tříděného odpadu byl posílen o dvě svozová vozidla. Ta se otáčela během směny i čtyřikrát, přitom standardní jsou dvě otáčky. Hraniční sváteční harmonogram byl navržen tak, aby nedocházelo v období svátků k přeplňování popelnic.
Obyvatelé Kladna navýšený svoz kvitovali s povděkem, přesto se podařilo neohleduplným občanům, kteří řádně netřídí a odkládají své nevytříděné odpadky vedle popelnic v některých problémových lokalitách opět zanést nepořádkem okolí kontejnerových stání. „O smysluplnosti navýšení svozu vypovídá i odezva od občanů, kteří již mezi svátky posílali děkovné e-maily za odvoz i úklid odpadů, a zamezení nevzhledných i přeplněných kontejnerů,“ informovala náměstkyně kladenského primátora Petra Melčová.
I letos však obyvatelé města svoz odpadu sami komplikovali. Největším a bohužel velmi častým problémem, zdržujícím či dokonce znemožňujícím svoz odpadu, jsou špatně zaparkované automobily, které byly během svátků takto odstaveny i několik dní v kuse. „Neukáznění řidiči si možná neuvědomují, jaké komplikace tím způsobují. Posádky se musejí vracet na nesvezená stanoviště několikrát za den nebo i v následujících dnech, kdy se snaží odpad zlikvidovat. Dosvědčují to i data z lokalizačních čipů umístěných ve vozech. Lidé se pak často diví, proč nejsou kontejnery vyvezeny, když svozový vůz viděli několikrát projíždět, a stížnost směřují vůči našim pracovníkům,“ uvedl Petr Nedbal, provozní ředitel ze svozové firmy AVE Kladno.
Další komplikaci způsobují odpady umístěné mimo nádoby, které posádky musí ručně nakládat, a tím zdržují provoz na komunikacích. Většinou se jedná o velké pytle s plastem, nesložené papírové krabice velkých rozměrů, ale i nábytek, stavební odpad, koberce a mnoho dalšího odpadu. Každý druh odpadu má své určené místo – velkoobjemový odpad patří do městských van nebo sběrných dvorů a nebezpečný odpad a elektroodpad je třeba odvézt do mobilních sběrných dvorů. „Pocit osobní odpovědnosti se ze společnosti vytrácí, lidé jsou neukáznění. Zvykli jsme si na pózu: ,ať to někdo zařídí, vždyť platím poplatky‘. Někteří i svůj odpad vytřídí, ale nezmenší jeho objem. Nesešlapané krabice nebo plastové lahve rychle zaplní nádoby, a pro ostatní rázem není místo. Zpracování objemnějších kartonů je přitom elementární slušnost a zabere jen trochu času navíc. Pro mnohé je zřejmě zkrátka jednodušší jen svádět vinu na město, že odpadky nedostatečně uklízí,“ podotkla Petra Melčová a dodala: „Opak je však pravdou – město kontinuálně dělá maximum pro čisté ulice a já za to našim pracovníkům z Odboru životního prostředí a svozovým pracovníkům opravdu děkuji. Nemají to totiž vůbec jednoduché. V jednu chvíli z odpadového hnízda odpadky odvezou a za deset minut se u prázdných popelnic válí starý gauč či jiné harampádí, přestože sběrné dvory, kam tento odpad patří, jsou otevřené každý den, i o svátcích. Takové případy řeší bez oddechu téměř denně.“
Špatně odložený a třeba i vytříděný odpad často končí zbytečně na skládce či ve spalovně. Velmi často se stává, že velkou nesloženou papírovou krabici, kterou někdo odloží vedle nádoby na papír, jiní naplní směsným odpadem. Tím dojde ke znehodnocení papíru a krabice musí být další posádkou odvezena jako směsný odpad. Jakékoliv odložení odpadů mimo určená místa velmi efektivně zakládá na černou skládku, což je nezákonné, a obyvatelé Kladna si možná ani neuvědomují, že za tento čin jim hrozí finanční postih.
Množství papírových i plastových obalů o desítky procent navýšila i koronavirová pandemie. Nákupy se přesunuly v mnohem větší míře do e-shopů, což s sebou přináší enormní nárůst objemu vyprodukovaných a následně vyhozených obalů. Lidé tráví také mnohem více času doma a tento čas využívají k velkým úklidům domácností. To vše představuje vysoké zatížení svozového hospodářství Kladna. „Z veřejného rozpočtu muselo město, potažmo všichni jeho obyvatelé, zaplatit za dvacet prosincových dní půl milionu korun navíc, abychom situaci zvládli. Tato suma představuje třeba jedno dětské hřiště v sídlišti. A opět je to něco, co si málokdo uvědomí,“ konstatovala náměstkyně.
Město Kladno vynakládá ročně na hospodaření s odpady už zhruba 100 milionů korun a 6 milionů na úklid kolem popelnic. Na poplatcích za komunální odpad přitom od poplatníků reálně vybere kolem 35 milionů korun, to znamená, že tři čtvrtě nákladů na odpadové hospodářství musí pokrýt z rozpočtu. Někteří občané poplatek pravidelně neplatí. Jen za loňský rok činí dluh obyvatel na poplatcích za odpad necelých 7,8 milionu korun. „Komplikace v odpadovém hospodářství způsobují i občané, kteří v Kladně trvale žijí, ale nejsou tu přihlášeni k pobytu a neplatí městu poplatky za tuny odpadu, který ve městě vyprodukují. Jde o tisíce osob. Systém s nimi přitom nepočítá, nejsou jeho účastníky a měli by si svoz zajistit sami například koupí jednorázových pytlů u svozové firmy. Kontejnerová kapacita po městě se totiž nastavuje právě podle počtu trvale přihlášených osob. Proto v některých místech litráž kontejnerů nedostačuje. Město nemá zákonné prostředky, jak tomu předejít,“ vysvětluje další problém v systému s nakládáním s odpadem Petra Melčová.
Systém zatěžují i další tisíce občanů, kteří tu mají trvalé bydliště, ale poplatek neplatí a žijí jinde. Adresu skutečného pobytu pracovníci oddělení daní a poplatků neznají a není možné je kontaktovat. Totéž platí pro dlužníky přihlášené na naší úřadovně, kterých je zhruba 4100. Dalším problémem jsou cizí státní příslušníci žijící v Kladně, kteří nedodržují ohlašovací povinnost k poplatku za komunální odpad po udělení pobytu v našem městě.
Přihlásit své nemovitosti či byty k poplatku za komunální odpad musí i majitelé nemovitostí či bytů, ve kterých nemá nikdo hlášen trvalý pobyt. V neposlední řadě bývá systém nakládání s odpady města zneužíván podnikatelskými subjekty, které mají zákonnou povinnost odstraňovat odpady na vlastní náklady a ne je odkládat do městských kontejnerů. „Doufám, že ze všech uvedených informací si lidé udělají obrázek o tom, jak složité je pro město hospodaření s odpadem obyvatel, a že je naprosto nezbytná jejich odpovědná spolupráce ke zvládání enormního objemu odpadků, které společnost vyprodukuje. Jediným opravdu účinným řešením je snížit objem odpadů, který každý z nás vyprodukuje, poctivě třídit a odpad, který nepatří do kontejnerů, důsledně odvážet do sběrných dvorů,“ zakončila náměstkyně primátora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
