Právě na průzkumu a zpřístupnění této jeskyně měl Ripper, spoluzakladatel Moravskoslezského sudetského horského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein – MSSGV), výrazný podíl. „Naší snahou je zviditelnit osobnost, která na konci 19. století tak výrazně ovlivnila rozvoj zdejšího regionu. Ripper nebyl jen zetěm průkopníka moderní vodoléčby Vincenze Priessnitze, jeho zásluhou například v Jeseníkách odstartovala organizovaná turistika,“ zve vedoucí JNŠ Andrea Švubová.
Jeskyně proslavená svými fotogenickými chodbami ve tvaru srdce si letos připomíná dvě významná jubilea – před 140 lety začali podzemním labyrintem proudit první turisté a o 70 let později, v roce 1955, se dočkal rozsáhlých úprav včetně elektrifikace a v jeskyni odstartovaly prohlídky v novém pojetí.
Důstojník rakouské armády Ripper (1830-1912) do tehdejšího Gräfenbergu, dnešních jesenických lázní, přijel původně jako pacient. Z žaludečních obtíží způsobených neuspořádanou životosprávou se během devítiměsíčního léčení uzdravil, zamiloval se do Priessnitzovy dcery Marie Anny a v roce 1860 se s ní oženil. Po penzionování v roce 1874 se začal věnovat rozvoji lázní a okolí.
Chcete, aby STAČILO! a SOCDEM postavili společnou kandidátku?Anketa
Jeho zásluhou vznikl Hudební pavilon, poštovní a telegrafní úřad a došlo k rozšíření promenádních cest. Jeho přičiněním byla postavena železnice Hanušovice – Glucholazy, která spojila Jesenicko se světem a zvýšila návštěvnost lázní. Pokračoval v odkazu svého tchána Vincenze Priessnitze a jeho výzkumu vodoléčby. Jeho osobnost připomíná pod vrcholem Studničního vrchu pamětní kámen a vedle lázeňského domu Jan Ripper je od roku 1999 i pamětní deska.
„Přednáška představí Rippera i jako vojenského topografa a autora první mapy Jeskyně Na Špičáku z roku 1885. Tato pozoruhodně přesná barevná mapa v měřítku 1:270 byla užívána ještě ve 20. století,“ přibližuje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
O střípky z Ripperova života se s návštěvníky jeskyně podělí historička Michaela Neubauerová (1976), absolventka jesenického gymnázia a Slezské univerzity v Opavě, obor historie-muzeologie. V letech 1999–2012 byla kurátorkou historických sbírek Vlastivědného muzea Jesenicka, od roku 2012 pracuje jako archivářka ve Státním okresním archivu v Jeseníku. Dlouhodobě se zajímá o vlastivědu jesenického okresu, především o historii čarodějnických procesů, působení ženských řádů a kongregací a lidovou kulturu. Je autorkou nebo spoluautorkou řady regionálních výstav a expozic, odborných přednášek a exkurzí. Sobotní přednáška začíná v 16:00, rezervace vítána.
Výjimečný mramorový labyrint JNŠ vytvořily ledovcové vody při periferii čtvrtohorního kontinentálního ledovce. Během letních prázdnin je možné si podzemí prohlédnout denně kromě pondělí od 9:00 do 16:30. Zpestřením jsou pak mimořádné „baterkové prohlídky“, zájemci se na ně mohou vypravit každou středu v 15:00. „Ve světle baterek vypadá labyrint úplně jinak, svítidla si ale musí turisté přinést sami z domova,“ dodává Švubová.
Pod Velkým Špičákem speleologové zdokumentovali 410 metrů chodeb, prohlídková trasa měří 220 metrů. Je nenáročná a bezpečná, přístupná i pro vozíčkáře. Prohlídka trvá asi 40 minut. O aktuálním provozu JNŠ včetně otevírací doby, vstupného a popisu příjezdu informuje web ZDE, aktuality jsou i na Facebooku (ZDE) a Instagramu (ZDE). Podzemí je součástí Národní přírodní památky Na Špičáku, vyhlášené v roce 1970 na ploše 7 hektarů k ochraně významných povrchových i podzemních krasových jevů a přirozených porostů tisu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
