Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl říci, že když jsem četl jednu z knih Tomia Okamury, byl tam citát, který mám také rád a který vám teď přečtu. Je od německého antifašisty, člověka, který byl skutečným hrdinou. 

A říkal: Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem. Nebyl jsem komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem, nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem, nebyl jsem přece odborář. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mě zastal.

Já myslím, že to, co tady zažíváme, a to, o čem tady diskutujeme, a byl bych skutečně rád, abychom mohli diskutovat nejenom my s přednostním právem, ale všichni poslanci tohoto slovutného orgánu, tak abychom si uvědomili, že tady hovoříme o člověku, který rozděluje lidi podle toho, do jaké patří etnické skupiny, a podle toho jim dává nálepku. Dává jim nálepku, že jsou všichni takoví.

Předseda poslaneckého klubu SPD v podstatě srovnal, že všichni tzv. sudeťáci byli nacisté. Já bych vám přál, abyste se jel podívat někdy na sjezd krajanského sdružení. Ano, je tam Witikobund a je také velmi odporný a já se od něj jasně distancuji. Ale jsou tam lidé, kteří jsou v CSU. Jsou to lidé z SPD, což v Německu jsou sociální demokraté. Ti tam mají svoje stánky. Jsou tam lidé, kteří se jednoznačně distancují od nacismu. Jsou to lidé, kteří umějí udělat jednoznačnou a naprosto nekompromisní kritiku nacismu. Ale tady přeci jde o to, že mezi těmi sudeťáky jsou i antifašisté, kteří odešli i na protest proti tomu, co se tady dělo po roce 1945 a v roce 1945. Jsou tam lidé, kteří sami trpěli za nacismu. A vy je všechny házíte do jednoho pytle, stejně jako takhle házíte všechny Romy. Jsem přesvědčen, že to takto nejde.